Vážení přátelé,
v interview s našimi posluchači, stejně jako v některých dotazech na webových stránkách České sekce CRI, se opakovaně objevuje myšlenka vzniku a činnosti klubů přátel českého vysílání z Číny. Není to jistě pro nikoho žádným překvapením, neboť celkový počet všech takovýchto klubů, spočítáme-li je celosvětově, dosahuje již několik tisíc. Bylo by proto spíše s podivem, kdyby se takové otázky neobjevovaly i mezi našimi posluchači.
Jaká však může být vlastně náplň takového, ve své podstatě, fanklubu?
V dnešním pořadu se pokusíme zamyslet nad tím, kde hledat inspiraci. Dovolíme si proto shrnout některé myšlenky našich věrných posluchačů, například pana Pavla z Mostu a paní Aleny z Prahy a vyjít také z možností, které se v uplynulých letech slibně rozvíjely pod záštitou Konfuciovy akademie v Olomouci.
Pan Pavel nám ve svých dopisech napsal: „Klub přátel vašeho rozhlasu je reálný. Je možno začít se čtyřmi lidmi …Máme tady (na Mostecku) čínské restauranty, tam je možno se scházet. Problém je v tom, že lidé momentálně nemají potřebu se sdružovat. Nebylo by to tedy nikterak masové. Máme v Mostě vysokou školu Ekonomickou a správní, kde je možno pořádat pro studenty přednášky. … Lidé tu, v průměru, o Číně mnoho neví…Asi před dvěma týdny jsme se v Mostě sešli, taková parta "přátel Číny," z Karlových Varů, Jirkova, z Prahy a kolega, který je znalcem internetu. Ten nám vysvětlil proč to a ono na Vašem webu nejde. Přečetli jsme si dopisy od vás z let 1999, 2001 a tak. Dost jsme se tehdy zapojovali do rozhlasových soutěží, ale málo vyhrávali. Snad jen já a to opakovaně. Váš rozhlas sledujeme převážně díky internetu…" Tolik tedy od našeho posluchače pana Pavla z Mostu.
Paní Alena v jednom rozhovoru pro naše rádio vyslovila takovýto názor: „Klub přátel Čínského rozhlasu by si určitě několik svých příznivců našel a určitě by se dostal do povědomí lidí. A bylo by jich čím dál tím více. V dnešní době se setkávám i s mladými lidmi, kteří mají zájem o Čínu. Hodně mladých lidí do Číny cestuje, hodně se jich čínsky učí. Konečně, je to nejrozšířenější jazyk na světě! A myslím si, že i ve starých lidech, kteří kdysi četli překlady z čínštiny a nebo začínali třeba knihami paní Bakešové o Číně, je zakořeněna láska k Číně. Myslím, že i oni by byli rádi, kdyby mohli v nějakém klubu, nebo v nějakém spolku se o tomto svém koníčku, pobavit a poučit."
Jak informovala česká internetová média, pod záštitou Konfuciovy akademie v Olomouci, před několika týdny proběhla série zajímavých akcí pod názvem Měsíc čínské kultury, tentokrát s podtitulem "Po stopách Marca Pola." Povšimneme-li si obsahu těchto akcí, lze mít za to, že některé z nich mohou být vhodné i pro kluby posluchačů. Proto se o nich na tomto místě zmíníme podrobněji: Celý cyklus akcí byl zahájen v pondělí 18. října 2010 ve večerních hodinách vernisáží výstavy fotografií cestovatelů na téma Dlouhá zeď. Další náplní Měsíce Čínské kultury bylo promítání filmů s čínskou problematikou, zajímavé semináře, přednášky a další. Návštěvníci se mohli například zabývat zajímavými rukodělnými činnostmi, jako jsou čínské vystřihovánky nebo nácvik vázání čínských uzlů, které se připravují z hedvábných nebo saténových stužek, aby vynikl jejich tvar. Pro další zájemce byl připraven poetický večer s básněmi Li Poa. Byli rovněž pozváni významní čeští sinologové, aby svými příspěvky obohatili Měsíc čínské kultury, takže si návštěvníci mohli vyslechnout přednášku o bonsajích od přední české sinoložky, paní Věny Hrdličkové, která je také autorkou několika knih o čínských zahradách. Do programu Měsíce čínské kultury byla zařazena přednáška simoložky paní Zlaty Černé na téma „Čínské symboly a jejich vztah k nejstarším kosmologickým a filozofickým představám." Samozřejmě nemohla chybět ani „čínská kuchyně," takže pro zájemce byla pozvána sinoložka paní Ľubica Obuchová, která se zabývá čínskými regiony a menšinami, aby se ve své přednášce zaměřila na symboliku v čínské kuchyni a na kulturu stolování. Sinoložka Ivana Bakešová byla pozvána k přednášce o vztazích s Čínou v souvislosti s připomenutím si nedávného k 60. výročí navázání diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou. V rámci Měsíce čínské kultury nechybělo ani připomenutí si umění harmonie prostoru - Feng shui. Jednotlivé akce proběhly na vhodných místech města Olomouce. Tak například, přednášky se konaly ve školních učebnách, dále byly využity možnosti Vlastivědného muzea, ale i kavárny, která je patrně nejlepším místem k uspořádání poetického večera a podobně.
Podle informací serveru Palackého univerzity v Olomouci, akce z cyklu Měsíc čínské kultury již mají dokonce 10 letou tradici. Zbývá snad už jen na závěr dodat, že příznačnou, velmi zajímavou a často inspirující skutečností pro tyto akce je, že některé jejich části jsou obvykle pořádány studenty, kteří na nich také někdy vystupují s hodnotnými kulturními příspěvky. Tím tyto akce pomáhají rozvíjet přátelství mladých lidí, kteří již nezažili dobu různých politických tlaků a omezování těchto kulturních zájmů ve vztahu k nejlidnatější zemi světa, a proto se nebojí otevřeně se ke svým zájmům hlásit, do Číny cestovat, studovat tam a nadále pracovat na poli rozvoje česko – čínského přátelství.
Ostatně již před 10 lety tehdejší studenti v Olomouci chtěli uspořádat kulturní akci, která by Čínu zviditelnila a zároveň ji ukázala z jiného pohledu, než jak ji prezentovala média, jak potvrdila jedna z odpovědných osob 10. ročníku Měsíce čínské kultury roku 2010.
B.S.
