Jeskyně Jun-kang

Jeskyně Jun-kang se nachází v seberočínské provincii Šan-si na jižním úpatí hory Wu-čou, asi 16 kilometrů západně od města Ta-tchong. Jeskyně se začaly hloubit r. 453 v dynastii Severní Wej a většina byla dokončena před r. 493, kdy bylo přemístěno hlavní město dynastie do Luo-jangu. Stavba buddhistických soch trvala do období r. 520 až r. 525. Jeskyně byly vytesány do skál, směřené od východu do západu asi v délce jednoho kilometru. Dosud se zachovává 45 jeskyní, 252 výklenků a 51000 buddhistických soch. Největší socha je 17 metrů vysoká a nejmenší figurka činí pouze několik centimetrů.
V jeskyních jsou veškeré skulptury zhotovené pečlivě a jemně, které se navazují na realismus z dynastií Čchin a Chan(v letech 221 př.n.l. - 220 n.l) a předpovídají romantismus z následujících dynastí Suej a Tchang(v letech 581- 807). Stejně jako jeskyně Mu-kao v Tun-chuangu v provincii Kan-su a jeskyně Lung-men v provincii Che-nan, se jeskyně Jun-kang zařadily do jedné ze tří největších komplexů jeskynního umění v Číně. Předtsvaují také jednu ze světoznámých pokladnicí kamenných skulpur.

Jeskyně Jun-kang jsou velkolepé a obsáhlé. Nazývají se poklady kamenných skulptur z čínského starověku. Podle času jejich hloubení se dělí na tři období, s odlišným stylem skulptury. Počátečních 5 jeskyní se vyznačuje majestátností a má hlubokou a prostou středoasijskou exotikou. Ve středním období jsou jeskyně proslulé pečlivou a jemnou prací i luxusní dekorací, což ukazuje proměnlivost a velkolepost uměleckého stylu v dynastii Severní Wej. Jeskyně hloubené v pozdním období nejsou tak prostorné, ale mají štíhlé a pěkné figurky s přiměřeným rozměrem, což představuje příklad jeskynního umění na severu země.

V jeskyních Jun-kang jsou mj. zachovány rytiny s tematickým zaměřením na hudbu, tance, dramata a akrobacii, v nichž se zrcadlí tehdejší šíření buddhistických myšlení a společenský život z dynastie Severní Wej.

Jeskyně Jun-kang expresívně zaznamenaly vývoj indického a středoasisjkého buddhismu v Číně a ztělesnily popularizaci a zčínštění buddhistické skulptury. V jeskyních Jun-kang došlo k nevídané integraci různých stylů buddhistické skulptury a tím vzniklý „stereotyp Jun-kangu" se stal přelomem v rozvoji buddhistického umění v Číně. Buddhistické figurky zhotovené za nadvlády dynastie Severní Wej v jeskyních Mu-kao a Lung-men nesou stopy jeskyního umění Jun-kangu.

Jeskyně Jun-kang představují počátek zčínštění jeskynního umění. Jeskyně čínského palácového stylu vyskytované ve středním období Jun-kangu a na tomto základě vzniklé výklenky čínského typu se široce aplikovaly v pozdějších dobách ve stavbě jeskyní a chrámů. V pozdním období Jun-kangu se ještě výrazněji demonstroval styl čínské architektury a dekorace a došlo k dalšímu zčínštění buddhistického umění.

Jeskyně Jun-kang byly zapsány do Seznamu světového dědictví v prosini r. 2001. Výbor UNESCO posoudil takto: Jeskyně Jun-kang ležící ve městě Ta-tchung v provincii Šan-si reprezentují vynikající čínské umění buddhistických kamenných skulptur z 5. až 6. století. Zejména 5 jeskyní hloubených z raného období Jun-kangu má přísné a jednotné uspořádání a je klasickým dílem v první vrcholné době čínského buddhistického umění.