Ve škole jsme získali mnoho moudrostí. Např. „Člověk je sociální zvíře." „Lidé jsou lidmi, protože žijí spolu." „Po dlouhodobém psychologickém rozvoji jsou již lidé závislí na společnosti.

     Ale pokud vás ostatní lidé nepotřebují, co dělat? V moderním městě je to problém postihující mnoho lidí. Hodně mladých nemůže najít partnera, se kterým by žili v harmonické souhře anebo se baili. A zároveň také nechtějí žít sami. Proto často zůstávají v podniku. Světla podniku vždy lákají takovéto pracovníky a oni tam mohou vidět další lidi, mohou se zabavit. Takového člověka nazýváme „člověkem zůstávajícím v kanceláři".

     Ať již v důsledku nudy nebo v důsledku vyhýbání se, kancelář se stala „svatou halou" pro takové lidi. Podnik nejen poskytuje domov, ale také argumenty k přesvědčování. S omluvou ohledně práce přes čas se život nejeví jako osamělý a nudný, ale vypadá velmi aktivní.

      Pokud jde o život a pocity, můžeme sice neříkat pravdu ostatním lidem, ale nemůžeme lhát svému srdci. Když jsme opravdu osamělí nebo nudíme se, měli bychom tomu věnovat pozornost, ale ne pro to hledat výmluvy, protože jinak nikdy nemůžeme najít východisko.