Zvyky horníků

V minulosti si byli lidé vědomi své křehkosti a nicotnosti před přírodou a proto věřili, že jejich osud je v rukou bohů. Lidé, kteří vykonávají nebezpečnější práce, jsou mnohem více zbožnější. Nebezpečnější průmysl má více tabu.

Být horníkem je nebezpečné povolání. V dřívějších dobách byl nástup horníků na směnu do dolu podobný odjezdu rybářů na širé moře. Jejich život byl v neustálém nebezpečí. Jak říkají horníci: „Jíst jídlo jang (v čínské filozofii, lékařství apod. to znamená mužský element, v přírodě kladný) a pracovat jako v podsvětí. Ráno jdeš do dolu a nevíš, jestli se z něho večer vrátíš." A proto jsou horníci nejpobožnější pracovníci ve všech průmyslových odvětví.

Horníci mají svého vlastního patrona dolu, který je chrání při nebezpečné práci. Pekingský obvod Mentoukou je důležitá oblast těžby uhlí. V minulosti zde byl chrám patrona dolu. Jeho obrazy v hornické oblasti jsou si podobné: na většině má vousy jako generál a je velmi pyšného vzezření. Kromě uctívání patrona dolu v chrámu, si horníci také často kupují jeho dřevořezby a modlí se a uctívají ho doma.

Každého 17. prosince﹙lunárního měsíce﹚ se koná v hornické oblasti Mentoukou slavnostní akce uctívání. Podle pana Zhang Zi-čchena se v tento den položí před vchod do dolu dvě velké čtvercové tabule na které se umístí celá kuřata a prasata. Dále uspořádají svazek vonných tyčinek a dají patronovi dolu první vonné tyčinky. Pak patrona velebí, aby zajistil bezpečnost horníků.

V hornické oblasti v provincii Šan-xi se uctívá patron dolu 18. prosince. Ve velké hornické oblasti více horníků uctívá ducha černé ovce. Zatímco v malé hornické oblasti se uctívá jen alkoholem, zeleninou a prostým masem. 18. prosince je však celá akce slavnostní.

Když jdou horníci do uhelného dolu říkají, že jdou „do bohatství" a když se vracejí domů, říkají že „táhají slámu ze sandálů". Nemohou říct slova „díra" a „vrátit se domů", protože patří k tabu. V místní řeči oba znamenají smrt.

Horníci si také nemohou mýt maso a tyčinky vodou, jen je utírají látkou, aby měli štěstí. Protože prání (Xi) a smrt (S´) jsou v harmonii. Tato pověrčivost se odráží v touze horníků přežít tragické situace, strach a úzkost.

Dnes se značně zlepšily pracovní podmínky a bezpečnostní zařízení jsou vyspělejší. Stupeň mechanizace je čím dál víc vyšší a směřuje k plné automatizaci. Proto se mnoho tradičních výrobních postupů stalo věcí minulosti.