Kapitán vlaků Qinghai – Tibet se jmenuje Gong Fuli a byl také vedoucím průvodcem vlaku T27, který vyjel dne 1. července roku 2006, tedy prvního vlaku na trati z Pekingu do Tibetu po zahájení provozu železnice Qinghai – Tibet. Pokud mluvíme o vstupu do Tibetu, lidé nejprve myslí na nemoci spojené s vysokou nadmořskou výškou. Cesta vlakem nebo letadlem do Tibetu s sebou vždy nese riziko nemocí z vysoké nadmořské výšky. Činitel Wang Changyuan uvedl, že pasažéři by měli být v klidu a nebát se. Od roku 2006 cestoval vlakem na této trati už více než stokrát.
Před vstupem do vysokohorské oblasti hlídkovali průvodci ve vlaku, a také vydávali zdravotní lístky, aby se seznámili s tělesným stavem všech pasažérů. Informovali pasažéry o nemocích spojených s vysokou nadmořskou výškou a uklidňovali je. Prostřednictvím zdravotních lístků a rozhovorů sledovali situaci některých zvláštních pasažérů, kteří měli chřipku nebo trpěli srdečními chorobami. V případě potřeby poskytli nutné služby.
Ve snaze usnadnit cestujícím výstup do vysokých nadmořských výšek uzavřela železniční společnost Qinghai – Tibet smlouvu s nemocnicemi a zdravotnickými orgány kolem trati v Qinghaji a Tibetu. Kromě toho byli vyškoleni i vlakoví průvodci, aby měli základní znalosti o běžných onemocněních. Takový mechanismus odpovědnosti průvodce ve vlaku zajišťuje bezpečnou a pohodlnou cestu do Tibetu.
V praxi ovlivňuje výstup do vysoké nadmořské výšky všechny cestující podobně. Mají nepříjemné pocity, stejně jako průvodce, kuchaři i řidiči, kteří už cestovali do Tibetu stokrát. Proto poutá čím dál víc pozornosti zdraví pracovníků. Wang Changyuan nám řekl:
„Po 5tiletém rozvoji a koordinaci teď vedoucí představitelé naší společnosti věnují více pozornosti našemu zdraví. V jednom vlaku slouží 3 skupiny pracovníků."
Kromě toho musí pracovníci na trati Qinghai-Tibet podstoupit v rámci prevence chronických nemocí z vysoké nadmořské výšky dvakrát do roka zdravotní prohlídku. Od roku 2008 pro ně pekingský železniční úřad organizuje akce na obnovu tělesné kondice.
V uplynulých 5ti letech od provozu železnice Qinghai – Tibet, obdržely zainteresované orgány mnoho děkovaných dopisů v různých jazycích. Pracovníci se tady často povzbuzují sloganem „nedostatek kyslíku, ale dostatek ducha".
