Čínské zahrady mají dlouhou historii a jsou proslulé ve světové zahradnické historii. Za dynastie Čou ( asi 771 př. n. l.- 476 př. n. l. ) existovaly už nejranější zahrady. Čínské zahrady jsou bohaté a mají slavné postavení ve třech zahradnických systémech světa.

    Do čínských zahrad jsou zařazeny dva druhy zahradnictví, rozsáhlé císařské zahrady a jemné soukromé zahrady, které v sobě kombinují v jeden celek krásu umělou a přírodní. V těchto zahradách jsou šikovně uspořádány kopce, řeky, jezera, stromy, květiny, trávníky, dvory, mosty, chodby a nápisy. Všude je příroda, která tvoří živou a nekonečnou scenérii.

    Čínské zahrady odrážejí tři myšlení. Za prvé konfucianství, jež sleduje praktičnost a věcnost, má vysokou sociální zodpovědnost, zdůrazňuje morální a etickou hodnotu a ideu politického významu. Za druhé taoismus, který prosazuje návrat k přírodě, indiferentnost k slávě a zisku, kultivaci těla a duše člověka. Třetí myšlení, tam jde o přirozený stav majitele zahrady, při kterém tvorba zahrady používá způsobu živého vyjadřování a hrubých rysů jako když čínský malíř maluje. Taková myšlení vyjadřuje známá císařská zahrada Juangmingjuang v Pekingu, zahrada Gučang Guandao v horách Čchingče v západočínské provincii S´čuan, stejně i některé zahrady, kde se často setkávali spisovatelé, básníci, literáti, malíři a učenci.

    Rozdíl mezi čínskými a západními zahradami spočíva v tom, že západní zahrady se řídí geometrickými a matematickými zásadami a jejich těžiště je architektura. Čínské zahrady považují přírodu a krásný duševní pocit návštěvníka zahrady za hlavní a ve větší míře zdůrazňují jednotu přírody a člověka.

Zahrady ve městě Su Zhou

   Klasické zahrady ve městě Sučou, jež byly v roce 1997 zařazeny do Seznamu památek světového historického a kulturního dědictví v sobě soustřeďují umelecké rysy čínské zahrady. Tyto zahrady mají více než 2000 let starou historii. Dosud je uchováno více než deset známých zahrad. Zahrady v Sučou jsou většinou malé. Se zájmem o hory, vodu, květy a ptáky, ve scenériích popisovaných v básních vytvořených za dynastie Tang (618-907) a Song (960-1279), byly v omezených prostorech uspořádány skalky, stromy, pavilony, pagody, jezírka, můstky, atd. Lidé vidějí v takových malých prostorech celou přírodu. Mezi známé zahrady v Sučou patří zahrada Canlang, zahrada lva, zahrada Džudženg a zahrada Liu.