Ši-pi z národnosti Čchiang

Příslušníci národnosti Čchiang dostávali různá jména a označení, například ši-pi, xü nebo ši-ku. Do čínštiny se pak jejich označení přepisuje jako Tuan-kung. Náboženský život a klasickou kulturu národnosti Čchiang ovládají příslušníci menšiny ši-pi. Ti jsou odpovědní za komunikaci mezi duchy, lidmi a zlem. Věnují se národnostní historii, kultuře, technice, lékařství, umění, hudbě, tanci a dalším znalostem. Jsou v komunitě velmi respektováni. Kultura, které se věnují příslušníci ši-pi, zahrnuje zvláštní filozofické myšlení, lidovou kulturu, národnostní hudbu, tanec, lidové zvyky, lékařství a léčitelství. Je důležitou součástí čínského národního nemateriálního kulturního dědictví.

Tato skupina lidí představuje ducha společenství národnosti Čchiang a nástupce kultury této národnosti. V každodenním životě pracují ši-pi jako obecní rolníci na poli. Když přijde ale čas na ceremoniál, obléknou si speciální oděv, a v očích obyvatel z národnosti Čchiang se stávají „duchy".

Aby se člověk stal příslušníkem ši-pi, musí absolvovat dlouhou cestu. Nejkratší možný termín je stanovený na 3 roky. Jinému trvá příprava pět let. Školení je přísné. Lidé, kteří se chtějí stát ši-pi, si musí zapamatovat velké množství informací o různých ceremoniálech, musí se naučit poznatky z historie, kultury, zvyků atd. Na konci je čekají přísné zkoušky.

Příslušník skupiny ši-pi, který se jmenuje Ma Jong-čching, vyprávěl o svém procesu, díky němuž se dostal k k ši-pi. Od roku 1974 do roku 2002 byl Ma vedoucí přestavitel vesnice Ar. V roce 1990 začal 67tiletý Ma Čcheng-lin hledat vhodného mladíka jako jeho nástupce šamana ši-pi. Ma Jong-čching se stal favoritem. Ma Čcheng-lin je přesvědčený, že Ma, který byl ve funkci vedoucího přestavitele vesnice, je upřímný a srdečný. Měl možnost poznat více jeho znalostí, než jak ho znali ostatní lidé. Podle jeho úsudku byl vždy pevný a spravedlivý. V květnu roku 1990 se Ma Jong-čching stal učedníkem pana Ma Čcheng-lin. Ma Čcheng-lin brzo ráno přicházel do domu Ma Jong-čching. Přednášky obvykle trvaly jen dopoledne, protože odpoledne bylo nutné jít pracovat na pole. Učení spojené s ši-pi není nikde fyzicky zapsáno, a proto se přenáší pouze ústním podáním. Ma Jong-čcheng recitoval texty na klidném místě v horách. Cvičil si znalosti ohledně průběhu ceremoniálů. Díky svému úsilí se zvládl Ma Jong-čching naučit znalosti velmi brzy a stal se kvalitním ši-pi už v roce 1991.

Kultura ši-pi je považována za svéráznou originální náboženskou kulturu, kterou zanechala národnost Čchiang.