Flétnovou melodii s názvem Práskat jezdeckým bičíkem a naléhat na koně, aby přepravili obilí vytvořil pan Wei Xianzhong v roce 1969. Wei Xianzhong si tehdy zkusil vesnický život v oblasti Panjin v severovýchodní provincii Liaoning…

Čínská flétna je malá, ale hudebník může z flétny hrát dojímavé melodie a tím nechat v posluchačích hluboké pocity, z toho pochazí kouzlo flétny.

Flétnovou melodii s názvem Práskat jezdeckým bičíkem a naléhat na koně, aby přepravili obilí vytvořil pan Wei Xianzhong v roce 1969. Wei Xianzhong si tehdy zkusil vesnický život v oblasti Panjin v severovýchodní provincii Liaoning. Vytvořil tuto melodii, když se zúčastnil podzimní sklizně. Tato píseň vykresluje vesničana, který má bohatou sklizeň a řídí vůz v dobré náladě k prodeji obilí. Díky rozhlasovému vysílání se stala tato píseň rychle populární v celé Číně. Nyní si můžete poslechnout tuto flétnovou melodii i vy.

Práskat jezdeckým bičíkem a naléhat na koně, aby přepravili obilí

Melodie nazvaná Zálohy na všech stranách je historickou tématickou melodií, která se hraje na hudební nástroj Pipa. Je to jedna z deseti významných starověkých melodií v Číně. Tato melodie vykresluje válku mezi dynastiemi Čchu a Chan. Jednotky zaútočily na armádu dynastie Čchu způsobem zálohy na všech stranách a získaly vítězství. Pak se vedoucí dynastie Čchu Xiany Jü zabil u řeky Wu-ťiang, a hlava dynastie Chan Liu Pang dosáhl úspěchu. Tato melodie nejen naznačuje veselost lidí, kteří dosáhli úspěchu, ale i zlost lidí poražených. Nyní si píseň Zálohy na všech stranách poslechneme.

Zálohy na všech stranách

Sheng je starobylý čínský foukací hudební nástroj. Je to také hudební nástroj, u kterého se jako u prvního na světě bylo použito colného jazýčku. Sehrál pozitivní úlohu při vývoji evropských hudebních nástrojů.

Hubička Shengu je dřevěná. Na podstavci stojí přes 10 bambusových trubek s nestejnými délkami ve tvaru koňské nohy. Po čínské dynastii Tang ( Tchang ) změnili učinkující podstavec v dřevěnou. Během času byl dřevěný podstavec nahrazen měděným a bambusový jazýček také měděným.

Při dlouhodobém šíření se v nestejných oblastech formovaly Shengy různých typů. Po roce 1949 čínští výrobci a hudebníci je neustále reformovali a postupně vyvinuli nové druhy, jako např. Sheng se zesilovaným zvukem a Sheng s klávesami. Novátorství překonalo nedostatky původního Shengu, který měl úzké rozpětí zvuku, nemohl modulovat a nebyl obratný při rychlém hraní.

Zabarvení zvuku dnešního Shenga je jasné a příjemné, jeho vysoký tón je osvěžující, střední tón je jemný a plný a nízký tón je tlustý, temný a zvučný. Z tradičních čínských foukacích hudebních nástrojů jedině Sheng může hrát harmonii. Při sborové hře může zlepšovat zabarvení orchestru a zbohacovat jeho zvuk. Ve velkém národním orchestru foukacích a smyčcových hudebních nástrojů se někdy používají tři druhy Shengů s vysokým respektive středním a nízkým tónem.

„A Xi" je odnož čínské národnostní menšiny Li. „A Xi TiaoYue" je jedním z lidových tanců lidí Sa Ni a lidí A Si. Nachází se u národnostní menšiny Li v jihočíínské provincii Jun-nan. Můži hrají na hudební smyčcový nástroj nazvaný „San Xian" nebo hrají na flétnu, když tancují. Spolu s nimi tancují také dívky. Tato melodie má jasný a rychlý rytmus a ukazuje veselou náladu. Hlavní taneční pohyby jsou skočit jednou, udělat tři kroky, pak tleskat a otočit se. A proto se také nazývá „Tiao Yue".

Tanec nazvaný „A Xi Tiao Yue" se v roce 1954 zúčastnil ve Varšavě 3. světového večírku mládeže jako čínský vynikající lidový tanec, vyvolal tam silnou odezvu. V 80. let minulého století byla píseň umístěna na seznam světových významných melodií.

„A Xi Tiao Yue"