Podle tradiční čínské legendy byl člověk stvořen bohyní Nüwa (Nü-wa), podle křesťanské nauky stvořil člověka Bůh, ale podle tibetských mýtů byli předchůdci lidí opice! Tento mýtus se v Tibetu šíří tisíce let.

Podle legendy vznikli lidé tibetské národnosti z opice, která studovala buddhismus, a oženila se s démonem Rákšasou, který se často vyskytuje ve formě ženy. Pár měl několik set potomků – opic, kterým jednoho dne přestalo stačit ovoce na stromech a tak jim bůh daroval zrno. Jak se opice živily zrny, pomalu se jim zkracovaly ocasy, postupně ovládly jazyk a stávaly se lidmi. To byli první předkové na zasněžené náhorní plošině.

Tento příběh je zaznamenán nejen ve starobylých tibetských buddhistických sútrách, ale také na nástěnných malbách v paláci Potála ve Lhase, v paláci Luobulinka (Luo-pu-lin-kcha; Norbulingka) a v chrámu Sangye (Sang-jie) v oblasti Shannan (Šan-nan) a v dalších důležitých budovách v Tibetu. I tibetské místo Zedang (Ce-tang) v oblasti Shannan je pojmenováno jako „místo, kde si hrají opice". Asi 3 km od Zedangu se nachází vesnice Sala (Sa-la), která je podle tibetské legendy první místo na vysočině, kde se začal pěstovat vysokohorský ječmen.

I když je tento mytologický příběh úžasně podobný Darwinově evoluční teorii, je to jen legenda, která do jisté míry odráží počáteční chápání Tibeťanů ohledně jejich původu. Popisuje dlouhý proces, během kterého se tibetští předkové rozvíjeli od primitivní společnosti na zemědělskou společnost. Možná je to přehlídka geniální představivosti, možná jsou to myšlenky, ke kterým tibetští předkové dospěli jedinečným pozorováním přírody, anebo jsou to stopy, které zanechali tibetští předci při pátrání po tom „Kdo jsme a odkud jsme přišli?"

 

(Světlana)