Vesnice Jijia (Ťi-ťia) národnosti Miao se nachází mezi horami autonomního kraje národnosti Miao a Dong (Tung) na jihovýchodě provincie Guizhou (Kuej-čou). Je hlavním místem pro dědění „Batiku národnosti Miao", který patří první řadě Čínskému státnímu nehmotnému kulturnímu dědictví. Místní ženy jsou ponořeny v technice batiku národností Miao od dětství, proto skoro každá z nich umí skvělou techniku batiku. Ale vzhledem ke špatné dopravě, je řemeslné batiky stále těžké prodávat, jsou pouze používány jakožto běžné životní zboží místních obyvatel. Kromě toho, vesnice Jijia je odlehlá a postrádá kontakt s okolím, zdejší tradiční řemeslo je před rizikem zániku.

Jde o historickou hodnotu batiku, Wei Wenyang (Wej Wen-jang), místopředseda Komise spisovatelů provincie Guizhou a známý spisovatel národnosti Miao, uvedl, že batika je lidová technika barvení a tisknutí staročínských národností menšin, jedná se o „historickou knihu, kterou lidé nosí na sobě". Řekl, že batika vznikla velmi brzo, objevila se mezi kulturními památkami dynastie Východního Zhou (Čou) (770-256 před naším letopočtem). Jedná se lidskou tvorbu a také tvorbu čínské kultury. Batika dokazuje pokrok lidské estetiky. Batika národnosti Miao má mnoho tradičních obrazů, dá se říct, že batika je „historická kniha, kterou lidé nosí na sobě".

Místní vláda v roce 2014 pomohla 26 ženám z vesnice Jijia, aby založily řemeslné družstvo batiku. Více než 10 žen z nich také založilo soukromé domácí dílny. Patří k nim řemeslnice Yang Chunyan (Jang Čchun-jen). Původně pracovala na poli, ale když se dozvěděla, že bylo ve vesnici založeno družstvo batiku, okamžitě se rozhodla vrátit domů a otevřela svou dílnu batiku. Jde o pocit z podnikání z domova, Yang Chunyan uvedla, že v tehdejší době pracovala na poli, ale musela pečovat o své rodiče, také však měla zájem o batiku, proto se vrátila domů a podílela se na práci pro družstvo. Jejich batika může být zpracována na oblečení, ale také prodávána. Pracují na půdě, když je zemědělská sezóna, a poté dělají batiku. Příjem byl na začátku jakž takž dobrý, ale v současnosti je stále lepší. Yang Chunyan řekla, že batika reprezentuje její život, reprezentuje život národnosti Miao, má batiku velmi ráda a přeje si, aby byla batika přenášena z generace na generaci.

Vesnice Jijia má celkem 340 rodin, 228 z nich byly chudobné. Tady jsou hory skutečně vysoké a údolí hluboké, terén omezuje rozvoj zdejšího hospodářství. Long Xingming (Lung Sing-ming), vedoucí týmu pro vymanění se z chudoby vesnice Jijia, řekl, že zde máme bohatou folklórní kulturu, například batiku. Většina zdejších žen zvládá tuto techniku velmi dobře. Díky rozvoje batiku se mnoho žen a jejich rodin vymanilo z chudoby. Nyní už 11 rodin má dílny batiku v určitém rozvoji, tyto dílny nabízí více než 30 chudobným rodinám pracovní místa a pomáhají jim ve vymanění se z chudoby.

Zdejší dopravní podmínky se neustále zlepšují, výměny a kontakty vesnice Jijia s okolním světem jsou častější, zdejší batika se postupně stává známou. Řemeslníci se také pokouší spojit batiku s moderními oblečení, nábytky a různými módními ozdobami. Long Xingming řekl, že vesnice Jijia také spolupracuje s e-komerčními platformami, jako je jd.com, aby rozšiřovala kanál prodeje svého batiku.

V současnosti každoroční prodej batiku vesnice Jijia dosáhl téměř 2 milionů juanů, zdejší ženy obchodují ze své domácí dílny, proměňují batiku na příjem a realizují vymanění se z chudoby. Kromě toho, místní vláda, odborníci a lidové organizace také spolu podporují rozvoj techniky batiku. Spisovatel Wei Wenyang uvedl, že ve srovnání s průmyslovými produkty si lidí váží tradičního řemesla poněkud více. Batika má svojí vlastní tradiční sílu a může být dále vyvíjena. Mnoho lidí sem přichází, aby koupilo batiku, v rámci této příležitosti se snažíme lépe rozvíjet.

(Světlana)