Čang Ťia-ťie (čínsky Zhangjiajie) je první lesní rezervace v Číně. Milovníci neporušené přírody tu najdou pravý ráj, mnoho rostlin a zvířat. Výlety do lesa, rafting, závody v lezení, kaskadérské kousky či ukázky místního umění lákají mnoho turistů.
Čang Ťia-ťie je proslulý svérázným krasovým terénem s velkým množstvím kvarcitových skalních útvarů. Tato úžasná krajina byla objevena teprve v 70. letech minulého století. Po turistickém vývoji lokality tu vznikl národní lesopark až v r. 1982.
Typickou atrakci najdete v údolí nazvaném Potok Zlatého biče. Na obou stranách tohoto osm kilometrů dlouhého údolí ční více než 400 skal různorodých tvarů. Jako příklad uveďme vrchol Matky a syna. Tato skála dostala svůj název proto, že mezi dvěma obrovskými skalními stěnami stojí velmi nízká skála a celý útvar z dálky vypadá jako matka se synem v náručí.
Hned jak vstoupíte do údolí uvědomíte si, že se jedná o dlouhou zelenou chodbu. Na krychlový metr vzduchu zde připadá 60 tisíc anionů. A když dýcháte, máte fantastický pocit komfortu a relaxace od hlavy až k patě.
Při cestě nás průvodce upozornil na nejvyšší skálu Zlatý bič, což v nás vyvolalo pocit tajemna a mystiky.
„Skála je 350 metrů vysoká. Patří mezi deset turisticky nejatraktivnějších pamětihodností v parku Čang Ťia-ťie. Skála má jakoby vyřezané stěny a působí dojmem staročínské zbraně – biče. Pod sluncem se navíc třpytí kvůli obsahu kysličníku křemičitého. Proto dostala skála název Zlatý bič."
Vedle zmíněné skály stojí vrchol ve tvaru orla, což vytváří panorama známé jako „Orel chránící bič".
Původ úžasných kvarcitových skal se datuje až do období před více než 380 miliony lety, kdy se tato oblast nacházela pod hladinou moře. Usadilo se tu velké množství kvarcitových písků a postupně se vytvořila vrstva skal asi 520 metrů hluboká. Dnešní terén s kvarcitovými skalními útvary vznikl v důsledku pozdějších horotvorných pohybů, a působením eroze a dalších přírodních jevů.
Známý čínský geolog z Čínské akademie věd pan Čchen Kuo-ta ve své studii objasnil charaktery terénu, tj. skalní les, dlouhé údolí, příkré stěny, průhledné potůčky a zelené hory.
Výbor organizace UNESCO pro světové dědictví poslal v r. 1992 do Čang ťia-ťie na inspekci dva experty. Domnívali se, že se tu nacházejí ojedinělé přírodní útvary jako třeba impozantní skalní vrcholy, bujné porosty, průhledná jezírka a potůčky, nádherné jeskyně a podzemní říčky. Čang Ťia-ťie se proto brzo zapsal na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Německý turista Jorg Dittmar uvedl,
„Jsem tady poprvé. Je to překrásné místo, úžasné terénní tvary a scenérie jsou nepředstavitelné. Předtím jsem už viděl některé snímky, ale skutečná krajina je mnohem krásnější."
Klima v oblasti Čang ťia-ťie je subtropické a průměrná roční teplota je asi 16 stupňů Celsia. V létě není příliš horko a v zimě nemrzne. Nejpříznivějším turistickým obdobím je jaro a podzim. Místní úřady se snaží rozvíjet turistickou službu a související odvětví, aby vyhověli požadavkům domácích a zahraničních turistů.
