Na lokalitě jménem Zhada, v západotibetském kraji Ngari dnes lěží zříceniny tibetského království Guge. Je to nejvýše položené starověké království na „střeše světa", jak je Tibet často nazýván.

Království Guge existovalo přes 700 let, od 9. do 17. století. Historické záznamy jsou zatím skoupé na informace o vzniku a náhlém zániku této ztracené říše. Ruiny jsou dneska jediným viditelným svědectvím zašlé slávy Guge.

Království Guge byl buddhistický stát a to se také promítlo do jeho architektury a umění. Stúpy se stavěly k úctě Buddhy a některé jeskyně na úpatí pohoří, kde se království rozprostíralo byly určeny k meditaci.

Nejlépe zachované stavby jsou pojmenovány podle jejich vnějšího zbarvení jako například Bílý palác nebo Červený palác nebo mají některé z Buddhových jmén jako Jamantaka kaple nebo Tara kaple, či jména, která indikují některé buddhistické praktiky jako třeba Mandala kaple.

Uvnitř zachovalých staveb jsou pozoruhodné fresky, i když je pokrývá prach staletí, stále září barvami. Vesměs jsou to nástěnné malby s náboženskou tématikou, ať už podobizny Buddhů, scény z Buddhova života nebo výjevy prezentující události z náboženského života obyvatel království Guge. Lze na nich vidět velký důraz na detail ať už jsou to oči, obočí, gesta nebo oděv Buddhu.

Vedle fresek bylo v ruinách starobylého království Guge nalezeno mnoho kovových soch Buddhy. Například soška z kvalitního bronzu pod názvem Stříbrné oči, patří mezi nejlepší artefakty svého druhu jaké kdy byly nalezeny. Tato skulptura Buddhy má čtyři ruky. Tento Buddha se třema očima v každé ruce drží hudební nástroj, který se používal při buddhistických obřadech. Oči jsou stříbrné, proto i název Stříbrné oči.

Někteří naznačují určitý společný osud tibetského království Guge se starobylou civilizací Mayů v Mexiku a nebo italskými Pompejemi. Všechno to byly vyspělé civilizace jenž nenávratně zmizely.

Zatímco náboženské nadšení stálo u zrodu a slávy tibetského království Guge, náboženské sváry a boje jej přivedly k záhubě. Zbyly jenom rozvaliny. V 18 kilometrů dlouhé lokalitě Zhada se zbytky rozvalin tahají od půlky hřebene asi 300 metrů vysoké hory a pokrývají území asi 720 tisíc čtverečních metrů. Pokud jde o plochu, je to druhý největší palácový komplex v Tibetu, ovšem dneska v rozvalinach. Svým rozsahem mu konkuruje jenom palác Potala, který stojí v plné kráse v tibetské metropoli.

Guge byla přísně hierarchická společnost. Obytné části byly rozděleny podle společenského statutu obyvatel, kteří v nich žili. Paláce a obytné prostory královské rodiny stály na vrcholku kopce, kláštery a obydlí místní aristoracie někde ve střední části vyvýšeniny a příslušníci nejnišších společenských tříd bydleli ve stavěních jeskynného typu na úpatí kopce. Nejhořejší umístění královského paláce bylo projevem imperiální nadvlády a zajišťovalo vojenskou bezpečnost.

Království Guge mělo v období svého největšího rozkvětu kolem 100 tisíc obyvatel. Mohlo se chlubit značnou ekonomickou úrovní díky svým industrialním úspěchům v oblasti rýžování zlata, tavení, výroby keramiky, tkalcovství, výroby koberců, řezbářství a tisku.

Díky svému geografickému propojení s Indií a dobrému zázemí v Tibetu, Guge sehrálo významnou roli v šíření buddhistických doktrín. Vládnoucí vrstva byla oddaná buddhismu a zaníceně pečovala o jeho šíření. V ruinách tibetského království Guge byla nalezena tajná jeskyně, plná zbytků buddhistických rukopisů. Část z nich byla tištěna na dřevěných blocích nebo ručně psaná. Některé z nich byly dokonce psaný zlatou nebo stříbrnou tekutinou, což indikuje marnotratnost náboženské komunity v tibetském království Guge.