Yantai/Jen-tchaj leží v provincii Shandong/Šan-tung na východě Číny. Toto přímořské město je známé pod přezdívkou „Perla u Pochajského moře". Kromě toho byly zde nalezeny pozůstatky kultury Bílého kamene, které se považují za zdroj městské civilizace a také kořen města Jen-tchaj.

Pozůstatky získaly své jméno podle naleziště, které se nachází ve vesnici zvané Bílý kamen. A proč byly pozůstatky nalezeny právě v této vesnici, která je na sever vstříc moři a na další tři strany směřuje na hory. Vedoucí Městského muzea v Jen-tchaji pan Wang Xiping/Wang Si-pching se domnívá, že se geografická poloha vesnice přizpůsobila potřebám pradávných lidí, kteří se živili lovem zvířat a ryb.

„Tato vesnice je od moře vzdálená necelé tři kilometry. V pradávné době tu tekla i řeka. Trosky byly nalezeny na vysočině na severním svahu kopce, která má nadmořskou výšku asi 70 metrů. Výběr místa se řídil principem prevence proti přílivu mořských vod, tehdy byla mořská hladina relativně vysoká. Z tohoto místa je pohodlně jít k moři za rybolovem a do zadních hor za sběr ovoce."

V r. 1972 město Jen-tchaj provedl průzkum památek a nalezlo trosky této kultury, která se datuje do období před 7000 lety. Jde o nejstarší pozůstatky kultury v provincii Šan-tung. V lokalitě trosek bylo vykopáno množství vzácných předmětů.

Přijedete-li do Jen-tchaje, nenechte si ujít návštěvu Městského muzea, které má bohaté sbírky včetně zmíněných vykopávek. Muzeum leží v centru města. Dříve to bylo Dům krajanů z provincie Fujian/Fu-ťien, později se nazýval Palácem Nebeské císařovny a od r. 1958 slouží jako městské muzeum. Jde o klasickou chrámovou stavbu, kterou námořní obchodníci fu-ťenského původu financovali na uctívání Bohyně moře.

Ve výstavním sále kultury Bílého kamene můžeme vidět, že se země s troskami dané kultury dělí na šest archeologických vrstev, které jsou asi šest sedm metrů hluboké. První horní vrstva činí přes 30 metrů a jde o ornou půdu, kde se zanechaly stopy chovu dobytka. Zbylé vrstvy představují usazeniny kultury Bílého kamene a byly tam vykopáno přes 700 kusů keramiky, kamení a kostí, a také objeveny dvě hrobky. Za zmínku stojí zejména kostěnou jehlu s malinským okem, kterou považuje pan Wang Huanli/Wang Chuan-li, odborník na místní historii, za raritu ze všech exponátů.

„Tato jehla je pro turisty nejvzácnější předmět. Ptejme se, jak takové oko bylo zhotoveno bez kovu. Těžko zjistíme odpověď. Můžeme jen tvrdit, že naši primitivní lidé měli opravdu velkou moudrost."

Z vesnice Bílého kamene byl vykopán i kamenný mlínek, který může být svědkem primitivní agrární civilizace v Jen-tchaji. Odborníci poukazují na to, že archeologické naleziště v této vesnici se pokládá za samostatný typ kultury nejen proto, že jde o nejstarší a nejzachovalejší pozůstatky kultury z neolitu, objevené v provincii Šan-tung. Ale také kvůli tomu, že bylo zde nalezeno množství škeblí a rybích kostí, které jsou neviditelné v troskách kultury na čínské vnitrozemí.

Hluboké kulturní podklady města Jen-tchaj působí silným dojmem na turisty z různých koutů země, například na návštěvníka z Pekingu pana Zhou Qixin/Čou Čchi-sin.

„Až po návštěvě Jen-Tchaje jsem poznal dlouhou historii tohoto města. Já bych pochválil skvělou zachovalost starobylé kultury, od ostrůvka, kde první čínský císař Čchin Š´-chuang choval koně, přes generále Qi Jiguanga/Čchi Ťi-kuanga z dynastie Ming, který proslul odporem proti japonským pirátům, až na trosky kultury Bílého kamene, kde se pralidé osadili již před 7000 lety."