Jihozápadní čínská autonomní oblast Tibet je zapsána do srdcí mnoha lidí celého světa jako krásné a mystické místo. Jsou tam nejvyšší pohoří světa Himálaj, posvátné jezero Namučo, bohaté historické památky, skvělé umění a unikátní živočichové vysočiny. Kromě toho je také atrakcí pro turisty celého světa tamní svérázný lidový folklor. Já jsem navštívil Lhasu v srpnu roku 2009, kdy probíhal v Tibetu tradiční svátek „Šotón".

„Šotón" je jedním z nejslavnějších svátků podle tibetské tradice. Začíná každým rokem od 30. června podle tibetského lunárního kalendáře a trvá 6 až 7 dní. V tibetštině „Šotón" znamená „jíst jogurt". Proto bychom svátek „Šotón" mohli chápat asi jako „Festival konzumace jogurtu". Ale lidé oslavují svátek „Šotón" nejenom společným konzumováním jogurtu. Tento svátek začíná vždy vystavením Buddhy.

Klášter „Drepung", který leží na kopci „Ken-pchej-wu-z´" v tibetské metropoli Lhase, je jedním z nejslavnějších a největších klášterů Tibetu. Když první sluneční záře padá na horách, za doprovodu majestátního buddhistického rohu se začne vyvěšovat obrovská „Tchanka", zvláštní tibetská malba zobrazující náboženské výjevy, na níž je vyobrazen Buddha. Tchanka je velmi rozsáhlá a může pokryt útes, který je téměř 20 metrů vysoký.

Nespočetní věřící a turisté potom věnují Buddhovi „Chata", hedvábné bílé nebo modré stuhy symbolizující štěstí a modlí se před velkou „Tchankou". Věřící se domnívají, že pokud se jim podaří shlédnout vystavení Buddhy o svátku „Šotón", budou mít štěstí po celý život.

Moje kolegyně, korespondentka italské sekce našeho rozhlasu, Gabriela, již počtvrté navštívila Lhasu. Řekla mi, že byla velmi dojata z tibetských věřících. Někteří z nich bydlí ve Lhase. Ale většina z nich sem došla pěšky z dalekých míst. Jejich cesta trvala téměř měsíc. Náboženská víra je v jejich životě skoro vším. Velmi respektuje tuto atmosféru.

Svátek „Šotón" je důležitým kulturním symbolem tibetské národnosti. Má více než tisíc let starou historii. Na počátku svého vzniku byl tento svátek jenom náboženským aktem. Potom, ke konci 17. století, se svátek „Šotón" změnil v pravidelný a lidový festival, který je charakterizován vystavením Buddhy, uměleckým představením, sportovními zápasy a zábavou.

Od roku 1994 místní úřady ve Lhase začaly poprvé organizovat řadu akcí u příležitosti tohoto svátku. Vystavení Buddhy, představení tradiční tibetské opery a lidové sportovní hry mají dobrou tradici. Obyvatelé mají u příležitosti svátku „Šotón" týdenní volno. Mladí lidé považují tento svátek i za karneval.