Tradičním tibetským oblečením, které možno vidět zejména na venkově je čupa. Je to dlouhý, po kolena sahající kabát, se širokými rukávy, delšími než ruka. Čupu nosí Tibeťané kolem pasu staženou kusem látky, omotaným několikrát. Kabát je tak velký, že jeho horní část někdy slouží i jako baťoh, kam se mohou uložit různé předměty denní potřeby.

Na tibetské náhorní plošině je zima velice tuhá a tehdy Tibeťané nosí čupu z ovčí kůže, která je chrání před chladem. Ženy nosí mnohem delší čupu, sahající skoro až na paty.

Společenské postavení Tibeťanů se projevovalo v bohatosti zdobení na jejich šatech a také podle materiálu, z kterého byly oděvy ušité, ať už to byly vlněné látky nebo dokonce i brokáty, které samozřejmě nosila tibetská aristokracie. Odrazem společnského postavení byly také jejich šperky, které nosily jak muži tak ženy.

Zejména ženy dodnes nosí různé šperky z bílého tepaného kovu, v nichž jsou vsazeny kameny, většinou tyrkysy. Podle ornamentů, použitých barev a účesů se dá určit, ze které oblasti, kdo pochází. Například Tibeťanky z kraje Amdo své vlasy o slavnostních příležitostech zapletají do 108 copánků.

Mnozí Tibeťané nosí na těle nebo na svém oděvu relikviáře, bohatě zdobené a vykládané drahými kameny. Relikviáře je chrání před zlými duchy, ale současně slouží i jako ozdoba. Uvnitř relikviářů jsou na papíře nakresleny obrázky buddhistických božstev, nejsou vymodelovány z hlíny. Tyto obrázky nebo sošky vždycky posvětí vyšší buddhistický duchovní –lama.

Tradičním tibetským jídlem je campa. Je to mouka z praženého vysokohorského ječmene, smíchana s vodou a čajem s máslem, samozřejmě ječím máslem. Protože Tibet leží na vysoké nadmořské výšce, strava Tibeťanů byla vždycky chudá na zeleninu. Kromě toho neprospívají růstu zeleniny také klimatické podmínky, k nimž patří velký rodíl teploty mezi dnem a nocí i obrovský vítr. Právě proto bylo sotva vidět zeleninu na území Tibetu a po mnohé léty se Tibeťané již zvykli na jídlo bez zeleniny.

Tibeťané na podzim začínají sušit ječí a skopové maso, které jim pak vydrží až do jara. Mniši v klášterech nemusí být vegetariáni a valstně ani nemohou. Kuřecí a rybí maso se v Tibetu pavažuje za luxus.

Oblíbeným nápojem Tibeťanů je nápoj, kterému se říká „čang". Je to pivo, které se vyrábí z vysokohorského ječmene. Pije se teplé, ale také studené a po staletí se vyrábělo doma.

V hlavním městě Tibetské autonomní oblasti Lhase je však dneska moderní pivovar. Vedle tradičního tibetského piva čang se už dneska v Tibetu prodává i láhvové pivo značky Lhasa.