Když se za vlahého letního večera vydáte do ulic Pekingu, na nárožích, v parcích nebo prostranstvích na sídlištích uvidíte skupinky lidí tančit standardní nebo latinsko-americké tance. Hudební doprovod se přitom vine z magnetofonů na baterky nebo jsou na neviditelném místě napojeny do síťe. Vedle tradičních čínských relaxačních cvičení v podobě čchi-kungu nebo tchaj-čchi je pro Číňany docela běžné, že volný čas tráví tancem. Učí se jim jednak z televizních obrazovek nebo si poskytují lekce navzájem, přímo na tanečních parketech pod holým nebem.

Latinsko-americké tance jako cha-cha, tango nebo rumba zná mnoho Číňanů z televizních kurzů. Ale salsa je v Číně něco nového i když hodně lidí si pod tímto názvem spíše vybaví nápoj nebo exotické ovoce. V doslovném překladu ze španělštiny, salsa znamená "šťáva". Kolébkou tance je Kuba, kdysi tranzitní stanice obchodu s otroky mezi Afrikou a Severní Amerikou. Mnoho transportemn vysílených černých otroků otrokáři prodali na práci hned na tomto otrově v Karibském moři. Právě oni vymysleli jednoduchý tanec, za doprovodu tlučení hrubými pracovními nástroji.

A Peking teď propadl salse. Tanec je módě a krásné ženy a pohlední muži se vlní v tónech kouzelné a jiskřivé salsy. Kam v Pekingu za latinsko-americkými nebo karibskými tanci? V parku Čchao-jang je bar latinsko-amerických tanců, zatímco na známé barové ulici San-litun zní zvuky karibských rytmů.

Každý čtvrtek v noci zde fanoušci salsy vklouznou do fascinujícího světa salsy a její rytmy v tomhle zimním období zahřejou tělo a v mnoha lidech probouzí lásku a vášeň pro latinsko-americkou hudbu a tanec.

Před devíti lety, salse v Pekingu nejdříve doslovně propadla malá skupina tzv. bílých límečků. Postupně se tanec rozšířil do Šanghaje a Hang-čou ve východočínské provincii Ce-ťiang. Salsa se stala součástí pohybového cvičení mnoha lidí a pomáhá jim relaxovat nebo shodit nějaké to kilo navíc. Milovníci salsy tvrdí, že hudba proniká do každé buňky jejich těla a poskytuje jim jenom pocit příjemna. Tanec vnímají jako příjemnou masáž, která je zbavuje únavy a salsu by poslouchali znovu a znovu.

Kurzy salsy nabízejí v Pekingu fitness centra nebo latinsko-americké bary a svými tanečními sály a hudbou lákají začátečníky.

Někteří Pekiňané se spokojí se základními kroky, jde jim jenom o to, aby si zatančili pro radost a pro vlastní potešení. Jiní mají vyšší cíle, chtějí si plnit svůj sen a stat se salsovými mistry. A to pak berou své taneční lekce velice vážně. Ovšem stát se expertem na salsu, to znamená kompilaci různých tanečních prvků a kroků od několika tanečních mistrů z Východu a Západu, až nakonec tvoří vlastní nový styl.

Vedle kurzů salsy, je v Pekingu take možnost přidat se k některému salsovému souboru nebo skupině.

Tak například skupinu NG neboli Nová generace založil mladý muž jménem Wang Lej s manželkou Siang Siang a taneční skupina nese její jméno. Kdysi byli členy jedné z prvních salsových tanečních skupin v Pekingu pod názvem Fénix. Vede jí Jack Dun alias "Manbo", salsový mistr ze Spojených států a Číňanka, uměleckým jménem Čen Čen, která studovala salsu několik let v Evropě.

Salsa má své fanoušky v Číně, ale zasáhla spíše určité kruhy ve velkých čínských městech. Důvodem je možná i docela vysoké školné. Prostě co je módní, to je drahé. Ten, kdo chce tančit salsu musí za jednu taneční hodinu v přepočtu platit v průměru 7 až 12 americkýh dolarů. Přitom větší zájem projevují ženy. V tanečních kurzech Wanga Leje tvoří muži jenom jednu třetinu a tak se ženy na kurzech salsy často vlní většinou samy.