Patří k nejčtěnějším spisovatelům zejména detektivního žánru v Číně, ale píše také o lásce. Vydavatelé si u něj podávají kliku a žebroní o kontrakt na další a další knihu a televize se rvou o jeho scénaře. Spisovatel s prošedivělými skráněmi, svraštěným obočím, v tweedovém obleku s koženými záplatami na loktech, žijící osamělým životem, který jenom příležitostně zabloudí pohledem z okna hledaje inspiraci, tak to není obraz spisovatele Lu Haiyana.

Štíhlý, úhledný, klidný, ve středním věku – to je Lu Haiyan, spisovatel na poloviční úvazek, který své knihy píše po večerech a nocích. Psaní je pro něj rozptýlení a hobby. Hlavním zaměstnáním 50-letého Lu Haiyana je šéfovat pětihvězdičkovému hotelu se smíchaným čínsko-americkým kapitálem.

Lu Haiyan se narodil v Pekingu v rpce 1954. Neměl zrovna šťastné dětství. Jeho rodiče se vzájemně odcizili a když mu bylo 9 rozvedli se. V době tzv. kulturní revoluce byli oba rodiče pronásledování a kvůli tomu Lu Haiyan nedokončil základní školu. V 15 letech vstoupil do Čínské lidové osvobozenecké armády a po čtyřech letech vojenské služby se stal policejním důstojníkem. To byl nevyčerpatelný zdroj inspirace pro jeho pozdější spisovatelskou dráhu. Bylo mu něco přes 20, když se u něj projevila záliba v psaní, ale protože se velmi styděl, dlouho psal „do šuplíku." Až jednou dostal kuráž a oslovil jedno vydavatelství. V roce 1986 rukopis detektivního románu „Policajt v civilu" však nesmělý mladík do nakladatelství vzdáleného jenom několik ulic od jeho bydliště poslal poštou. Když několik měsícu nechodila odpověď, vybral se tam osobně. Svůj román, který nikdo nečetl našel na stole jednoho redaktora, v haldě jiných písemnosti. Požádal redaktora, aby přečetl alespoň jednu ze 60 kapitol nebo alespoň jednu stránku. Za měsíc dostal zprávu, že román bude publikován. Z jeho prvotiny, pojednávající o vrtkavém osudu policajta za „kulturní revoluce" se během půl roku prodalo 300 000 výtisků. Patřil do série vskutku prvních „best-sellerů" znovu budovaného čínského vydavatelského průmyslu, který byl za tzv. kulturní revoluce téměř úplně zlikvidován.

Po úspěšném debutu Lu Haiyan na nějakou dobu přestal psát. Chtěl být dobrým policajtem a tak všechen čas věnoval kariéře policajta. V té době hotel, patřící policii trpěl nedostatkem vedoucích pracovníků a Lu Haiyan byl dočasně pověřen jednou z řídících pozic v něm. Na novém působišti se velmi osvědčil, zejména pokud jde o umění vycházet s lidma. Lu Haiyan doslovně prokázal talent pro hotelový menežment. Stal se zástupcem generálního ředitele hotelu Kunlun. Když v roce 1990 do tohoto pětihvězdičkového hotelu vstoupil americký kapitál, američtí spolumajitelé neměli příliš velkou důvěrů v schopnosti Lu Haiyana, ale brzy svůj názor změnili a Lu Haiyan se stal uznávaným hotelovým menežerem.

Svojí spisovatelskou kariéru pak na dlouho odložil a téměř deset let nenapsal ani řádek. V roce 1994 jej čínská televize požádala o televizní detektivní scénař. Vzpomněl si na houslistu, kterému během pobytu v zahraničí zmizel velice vzácný hudební nástroj. Umělec tehdy požádal Lu Haiyana, aby kontaktoval Interpol a pomohl mu nástroj najít. To přivedlo Lu Haiyana na myšlenku napsat televizní detektivku z prostředí pašování hudebních nástrojů. Scénaře pod názvem „Milostný vztah" se ujal uznávaný čínský režisér a zrodil se televizní hit. To opět dodalo Lu Haiyanovi chuť do psaní. Stal se velice produktivním spisovatelem a od té doby skoro každý rok vydává jeden román. Všechny bez výjimky jsou best-sellery.

Jeho román „Krvavá řeka", který vyšel v červenci 2004, opět byla jedna z nejlépe prodávaných knížek na trhu.

Jako každý spisovatel i Lu Haiyan má své kritiky, jak v obci čtenářské, tak spisovatelské. Vyčítá se mu zejména povrchnost a neschopnost vytvořit impozantní postavy. Byl obviněn také z toho, že jeho díla jsou hodně komerční a nemají žádnou literární hodnotu. A co na to Lu Haiyan? Říká, že čtenáři mají různá měřítka a dodává, že nikdy neměl v úmyslu strefovat se do vkusu čtenářů. A konec konců platí, že řekni mi co čteš a ja ti povím, kdo jsi, dodává Lu Haiyan.