Asi Vám, vážení posluchači nemusím představovat císaře Š' Huang-diho, jehož terakotovou armádu v západočínském Sianu obdivují davy domácích a zahraničních návštěvníků. Na trůn se dostal ve svých 13. letech v roce 247 př.n.l. jako král Čeng (Zheng), vládce království Čchin. Prvním císařem Číny pod jménem Š' Huang-di se nechal prohlásit až mnohem později, v roce 221 př.n.l., když sjednotil v jeden celek šest vazalských států a založil první čínskou feudální dynastií Čchin.

Než však k tomu došlo a než nabyl plnoletosti, vládl za něho jeho první ministr a regent jménem Lü Pu-wej (Lü Buwei). Tento pán šel ve svých politických spekulacích hodně daleko, ale m y v dnešním vydání pořadu Posezení nad čínskou literaturou budeme mluvit o jeho zásluhách na poli historické literatury. Přejí Vám hezký poslech.

Od chvíle, kdy byl Lü Pu-wej (Lü Buwei) poveřen regentstvím, začal kolem sebe shromážďovat vzdělance a schopné muže ze šesti států a stal se ve svém domě patronem asi tři tisíce nadaných jednotlivců.

Mecenášství talentovaných osobností bylo v období Jara a Podzimu mezi feudály velmi populární a oblíbenou činností. Talentované učence Lü Pu-wej organizoval a vyzýval k tomu, aby psali knížky nebo prezentovali své teorie a to všechno jako teoretickou přípravu pro sjednocení říše. Lü Pu-wejem sponzorovaní vzdělanci revidovali vyprávění z minulosti, připravovali reedici záznamů z Období jara a podzimu a sbírali nejdůležitější události, které se odehrály v šesti zemích, jenž se později staly součásti prvního sjednoceného čínského imperia. Jejich úkolem bylo přehodnocovat a systematizovat myšlenky nejrozmanitějších filosofických škol do nové knihy pod názvem "Lü Pu-wejovy Letopisy jara a podzimu" (Spring and Autumn Annals by Lü Buwei).

Dílo, které bylo dokončeno v roce 239 pře.n.l. se stalo monumentální prací, jenž shrnovala dostupné informace o různých filosofických školách a prakticky pokrývala veškeré tematické okruhy.

Lü Pu-wejovy Letopisy jara a podzimu jsou prvním teroretickým dílem v čínské historii, které je výsledkem organizovaného, plánovaného a společného úsilí starověkých čínských učenců a politiků.

Dílo má tři části pod názvem: "Osm pohledů", "Šest disertací" a "Dvanáct zápisků", celkem 161 esejí, z nichž se dochovalo 160. Kniha je obsahově velmi dobře uspořádana; zaznamenává a systematizuje myšlenkové bohatství různých filosofických škol. Tématicky pokrýva široké spektrum znalostí, včetně filosofie, politiky, společenské morálky, a etiky, jako i vědy historické a přírodní. Pozdější generace jí daly název "Výbery" (Eclectics). A protože byla vypracována na pokyn Lü Pu-weje, je v mnoha směrech odrazem jeho filosofických a politických názorů.

Kniha je racionálním spojením taoistických a konfuciánských doktrín. Na jedné straně obhajuje taoistickou koncepci péče o zdraví a tézi, že panovník by měl zemi spravovat tak, aby jeho rozhodnutí nebyla v rozporu s přírodou. Na druhé straně je příznivě nakloněna konfuciánskému chápaní pojmů obřad, hudba a tradice (Li, Jüe) a kultivaci morálního charakteru, péči o rodinu, řízení státu a zajištění míru a bezpečí pro lid.

Dílo Lü Pu-wejovy Letopisy jara a podzimu absorbuje Menciův názor, že "národ je na prvním místě, království na druhém a vládce na posledním", což je pro panovníky výzva, aby si získali srdce národa a vedli čestnou politiku. Kromě toho se v knize setkáváme s mohistickými názory na "sjednodušení pohřebního obřadu" a "prosazování loajality a čestnosti" nebo myšlenkou zdůrazňující zemědělské technologie, kterou obhajovala zase zemědělská škola.

Celé dílo je prosáklé doktrínou školy positivních a negativních síl a pěti prvků (železo, voda, dřevo, oheň a země), včetně teorie koloběhu pěti mocí.

Krátce řečeno, Lü Pu-wejovy Letopisy jara a podzimu byly svým načasováním dílem, které reagovalo na potřebu doby, na potřebu sjednotit myšlení na cestě k politické a ekonomické unifikaci, která na sebe nenechala dlouho čekat v podobě prvního feudálního čínského císařství pod vládou dynastie Čchin.