Čajová soutěž: Čajové soutěže byly velmi populární mezi vzdělanci za dynastie Song, přibližně v 11.- 13. století. Soutěž probíhala tak, že účastníci nalili vodu do misky s černou polevou vevnitř, pak do ní dali rozdrcené čajové lístky a míchali je tak dlouho, až vznikly bubliny. O vítězství rozhodla barva a velikost pěny a rychlost jejího zmizení. Čím bělejší a drobnější byla pěna a čím pomaleji mizela a objevily se stopy vody na misce, tím lépe. Tato hra byla tehdy tak rozříšena, že o ní napsalo mnoho známých básníků verše.
Zlatem opsaná „Kniha o čaji": Snad si ještě, vážení posluchači, pomatujete na Lu Yüa a jeho monografii o čaji, kterému jsme před časem věnovali celý pořad. Lu Yü napsal v roce 765 první monografii o čaji v Číně a na světě vůbec. V roce 1992 ji opsal proslulý čínský kaligraf Zhao Zhi-zhong štětcem zlatou barvou. Barva vznikla neustálým mícháním a třením velmi tenké zlaté fólie spolu s kostním klihem. Na vzácném tradiční čínský papír napsal celkem 6350 čínských znaků, každý z nich o velikosti 10 čtverečných milimetrů. Ke zhotovení tohoto díla bylo použito 30 gramů ryzího zlata. Všechny kusy papíru byly nalepeny na bílém hedvabí a pak svázány do obalu ze vzácného dřeva. Dosud jsou na světě jenom dva exempláře „zlaté" Lu Yüovy „Knihy o čaji". Jeden věnovali čínští vedoucí činitelé v roku 1992 japonskému císaři. Druhá je uchována v Pekingu.
Vydání Lu Yüovy „Knihy o čaji" v němčině: Číňané rakouské státní příslušnosti dr. Wang Jian a Rakušan Karl Šmec navštívili na začátku tohoto století Šanghaj. V čajovně se jim náhodou dostalo do rukou minivydání zmíněné knihy. Po návratu domů ji začali překládat a po dvou letech jejich úsilí byla kniha přeložena do němčiny a vydána. V úvodu napsali Lu Yüův životopis a pojednání o těsné souvislosti mezi buddhismem a rozšířením čaje v Číně. K páté kapitole ještě přidali verše německého básníka Heinricha (-haj) Heineho(-hajneho), v nichž byla zmínka o čaji.
Král čajovníků: Tento strom roste ve vesnici Bang-wei v jihozápadní čínské provincii Yün-nan, kterou obývají národnostní skupiny La-gu a Bu-lang. Strom je 11.8 metru vysoký, jeho koruna měří 8.2 metru x(krát) 9 metru. Průměr kmene u kořene je 1.14 metru. Tento čajovník byl objeven v roce 1991. Výsledek výzkumu vědeckých pracovníků v ekologii, cytologii, archeologii, etnografii a dalších oborech potvrdil, že čajovník je více než tisíc let starý. Je nejstarším čajovníkem na světě typu přechodního, to znamená čajovníků mezi divoce rostoucím a domestifikovaným. Kromě toho byl v jihozápadní oblasti provincie Yün-nanu objeven 2600 let starý divoký čajovník a 800 let starý zdomácnělý čajovník. Tyto stromy ukazují, že tato oblast je pravděpodobně kolébkou čaje v Číně.
Turistické trasy po čajové kultuře v Číně: Pro čajovou kulturu jsou příznačné trasy Peking—Hang-zhou—Wu-yi-shang, Hang-zhou—Yi-xin—Nanking, cesta po provincii Yün-nan, kde je král čajovníků a trasa Hu-pei –provincie Zhe-Jiang po stopách života Lu Yüa, autora první monografie o čaji. Nejzajímavější snad je první trasa. Ve městě Hang-zhou se mohou turisté potěšit vlastnoručním trháním a zpracováním čaje přímo na plantážích zeleného čaje Long Jing. V horách Wu-yi je možno zase na vlastní očit vidět vzácné čajovníky „Rudé roucho" na skále Nebeského srdce, o nichž jsme se zmínili v pořadech o čaji U-long. Máte-li zájem o čajovou kulturu v Číně, můžete se vydat po těchto trasách.
