Vážení posluchači, tento pořad vzniká v době, kdy v Beijingu končí chladné počasí a nastávají krásné slunečné dny. Po skončení Jarních svátků a v souvislosti se začátkem nového semestru, také ožily ulice našich měst stovkami rozzářených tváří studentů a studentek, kteří se po prázdninách vrátili na univerzity.

Bylo by jistě zajímavé zajít nahlédnout na nějakou vysokou školu, co říkáte? Pošlete nám, prosíme, náměty, co by vás o vysokém školství v Číně zajímalo a my se o tom rádi zmíníme v některém z našich následujících pořadů. Rádi přineseme vhodnou reportáž, která by měla přispět k oživení a zpestření výkladu.

V našem pravidelném víkendovém pořadu „Vážená redakce" jsme reagovali na některé vaše dotazy a pro větší přehlednost přislíbili zavést mezinárodní klasifikaci ISCED. V edukačních vědách to je velmi frekventovaný termín a ve vaší pedagogice ho často v takových svých dílech, jako je například „Moderní pedagogika", používá významný pedagog profesor Jan Průcha i další soudobí vědci, kteří působící v oblasti edukačních věd i pedagogové. Proto by neměl být pro vás tento termín neznámý. Také jsme poukázali na to, že mnohé informace o vzdělávání v Číně můžete najít na našich webových stránkách, po zadání vhodných pedagogických termínů do vyhledávače, který je na první stránce. Doufáme však, že množství pedagogických informací, které tak nyní budete moci získat, vás neodradí od sledování našeho pořadu, který se snaží poskytovat určitou syntézu mezinárodně známých skutečností a klást ji do nového kontextu, zvláště na pozadí dějinných a kulturních událostí.

Budeme se tedy snažit zachovávat určitou chronologickou postupnost výkladu, a protože jsme spolu minule hovořili o období které předcházelo vzniku novodobých čínských středních škol, chtěli bychom se i dnes ještě historii, která bezprostředně předcházela vzniku novodobého čínského školství, poněkud věnovat a rozmlouvat s vámi o tom, jak v té době vypadalo v naší zemi školství vysoké.

Jak jistě víte z historie, v období na sklonku císařství došlo v čínském vzdělávání k významné změně, a to ke zrušení tradičních úřednických zkoušek.

Někteří naši zahraniční přátelé se také ne zcela dovedou orientovat ve významu a ve struktuře výše zmiňovaných zkoušek. Zajímalo by Vás, jaký měly tyto zkoušky v předválečné Číně význam ? Ano ? Pak tedy poslouchejte:

Tento systém byl precizně propracován v období dynastie Tang. Nicméně prvopočátky uvedeného zkouškového systému lze spatřovat již v období dynastie Han.

Tento systém obsahoval čtyři skupiny zkoušek:

1. Zkoušky doktorské (kche – ťü)

2. Zkoušky pro výběr úředníků (süan)

3. Malá zkouška pro výběr úředníků (siao süan)

4. Zkouška schopností či kontrolní zkouška.

Úspěšné zvládnutí některé zkoušky z první skupiny umožňovalo přístup ke druhé skupině zkoušek - pro výběr úředníků. Je třeba poznamenat, že v první skupině se vyskytovalo několik typů zkoušek doktorských, a to:

- zkouška vynikajícího znalce (ťin š),

- zkouška z klasických konfuciánských textů (ming ťing),

- zkouška z práva (ming fa),

- zkouška z nauky o znacích (ming c´, ming šu),

- zkouška z matematiky a astronomie (ming suan).

Z tohoto výčtu první dva typy doktorských zkoušek se cenily více, než následující tři. Doktorské zkoušky měly společný základ, do kterého patřily otázky ohledně citací, ústní dotazování na smysl nějakého textu a písemná pojednání na předložené otázky.

Vykonat zkoušku z druhé skupiny byl povinen uchazeč o získání určitého úřadu. Úspěšný absolvent byl následně zapsán do seznamu pro přidělování úřadů. Je třeba však upozornit, že na takovýto úřad mohl čekat i po několik let. Jak už to však často bývá, i z tohoto pravidla se vyskytovala výjimka. Bylo to v případě složení zkoušky s názvem Velká kompozice nebo tzv. „Zkouška vynikajících schopností", na základě jejichž úspěšného absolvování mohl uchazeč získat svůj úřad bezprostředně.

Část výše uvedené, druhé skupiny zkoušek, tvořilo zkoumání osobního spisu uchazeče, resp. hodnocení v tomto spise obsažených. Další částí těchto zkoušek tvořily rozhovory s uchazečem a hodnocení úrovně ústního a písemného vyjadřování, vystupování a schopnosti uchazeče odpovědět na správní a politické otázky. Aby se mohli uchazeči těchto zkoušek zúčastnit, museli splňovat několik podmínek, a to mít úspěšně složeny doktorské zkoušky, být v blízkém příbuzenství s císařem, být synem mandarína, absolvovat jednu ze dvou kolejí určených pro děti z vysoce postavených rodin, mít nějaký čestný titul a úspěšně plnit nižší funkce s jejich několikaletým dobrým hodnocením.

Označení „mandarín" se používá k vyjádření čínského výrazu „kuan", termínu, který v moderní čínštině znamená „úředník". V klasické čínštině označení „kuan" představovalo osobu, která měla určitou důstojnost, ale nikoliv nutně nějakou funkci. Vyskytovali se mandaríni bez úřadů i mandarínské tituly, které nezaručovaly právo na zastávání nějaké funkce.

Třetí typ zkoušky, tedy Malá zkouška pro výběr úředníků, byla určena pro uchazeče o získání funkce nižšího úředníka. Obsahem bylo posouzení účastníkovy vyjadřovací schopnosti a pohotovosti, s jakou odpovídal na nejrůznější otázky.

Poslední, čtvrtý typ zkoušky, byl v podstatě průběžně prováděnou kontrolou každého úředníka, který měl určitou odpovědnost. Dokumentace o tomto úředníkovi se následně centrálně zpracovávala a stávala se podkladem pro případný kariérový postup.

Za Tangské dynastie dosáhlo staré čínské školství svého vrcholného rozvoje a sídelní město mělo šest univerzit se specializovanými fakultami, do nichž byli přijímáni jen nejschopnější žáci, kteří prošli hustým a širokým sítem zkoušek od vesnických škol přes řadu mezistupňů. Toto vzdělávání zajišťovaly univerzity a vysoké školy, na které byli vysílání nejlepší absolventi středních škol.

Po zrušení tradičních úřednických zkoušek následovalo rozšíření novodobého univerzitního vzdělávání. Možná, že některé naše posluchače poněkud překvapí, že tato edukace také obsahovala určité zahraniční prvky. Ale o tom až někdy příště…

Vážení posluchači a to bude konec dnešního pořadu. Zajímalo by vás, jak vznikaly na sklonku císařství a v období vzniku republiky nové univerzity, které již přestaly připravovat pro císařské zkoušky, ale zaváděly studijní obsah spíše podle zahraničních vzorů ? Ano ?

Pak tedy nezapomeňte i nadále sledovat naše pořady o čínském školství.