Milí přátelé, zdravíme vás a zveme k poslechu. V několika minulých pořadech věnovaných historii čínského vzdělávání jsme se spolu s vámi zamýšleli nad dobou, kterou bychom mohli označovat jako obdobím na sklonku císařství v naší zemi.

Nicméně, zůstávají ještě některá lákavá témata, která by vás mohla zaujmout. Jedním z nich může být vznik novodobých čínských univerzit. Jak vlastně tyto vysoké školy vznikaly, kdo je zakládal, kdo byli jejich významní profesoři, jaké studium tam probíhalo, když nebylo potřeba nadále připravovat uchazeče k úřednickým zkouškám ? Zajímá vás to ?

Pak si tedy můžete poslechnout náš dnešní pořad.

Vznik univerzit v Číně a jejich další činnost se nemohly obejít bez předcházející i trvalé houževnaté práce čínských i zahraničních myslitelů a pedagogů.

Vznik univerzit v Číně a jejich další činnost se nemohly obejít bez předcházející i trvalé houževnaté práce čínských myslitelů a pedagogů. Jistou úlohu přitom sehrály i zahraniční vlivy. Část těchto vysokoškolských institucí v Číně vznikla z iniciativy čínských učitelů. Najdeme však v historii i některé souvislosti vzniku čínských univerzit i v důsledku vzdělávací činnosti, kterou v Číně prováděli cizinci.

Příklad ryze čínské vysoké školy pochází z čínského přístavního města Tianjinu, ležícím jihovýchodně od Beijingu, kde takto vznikla vysoká škola ze školy střední, která rozvíjela svoji činnost od r. 1904. Dále to byla Amoy University Xiamen. Tato univerzita trvá do současnosti. Její nový název je Xiamen University a nachází se v provincii Fujian. Vznikly také vysoké školy v Šanghaji - katolická univerzita Zhen-dan, 1903 a Fudan Univerzity, 1905. Byly založeny za pomocí příspěvků čínských sponzorů.

V odborné literatuře, která se věnuje námi sledovanému období, nacházíme rovněž informaci o tom, že v roce 1923 založil Mao Zedong v provincii Hunan vysokou školu svépomocného vzdělávání na bázi tradiční formy soukromé akademie, určenou však pro moderní vzdělávání.

Další část vysokoškolských institucí v Číně vznikla ve 20. létech minulého stol. z původních misionářských škol. Byly to vysoké školy amerického typu. K nim například patřila Yenjing University v Beijingu. V té době moderní vysoké školství, a to s důrazem na technické a ekonomické obory, se začalo rozvíjet v Šanghaji od r. 1879 vlivem americké episkopální misie, která zde založila první křesťanskou vysokou školu v Číně, St. Johns´College.

Roku 1896, rovněž v tomto čínském městě, zřídila vláda tehdejšího císařství univerzitu Nan-jang, později přejmenovanou na Jiao-tung (dnes Shanghai Jiaotong Univerzity), která zároveň připravovala studenty ke studiu na amerických univerzitách.

Z někdejší Císařské univerzity se transformovala do nové podoby také Peking University, která se od roku 1915 postavila do čela hnutí za novou kulturu. Její tehdejší rektor, známý čínský pedagogický reformátor Cai Yuanpei, měl velký zájem na zaměstnávání schopných mladých profesorů. Tato univerzita se pod jeho řízením stala institucí s vysokou studijní morálkou. V jejím profesorském sboru se také projevoval obdiv ke všemu americkému, který byl téměř na hranici nekritického propagování westernizace Číny. Bylo tomu tak v případě profesora Hu Shi, podle kterého tradiční čínský konfucianismus se jevil jako naprosto nepoužitelný v moderním světě, ve světě, kde se vyskytovaly individualismus, věda a demokracie. Profesor Hu Shi měl zásluhu o přijetí některých západních filosofů, např. Johna Deweye. Tento americký pragmatický pedagog zůstal v Číně po 2 roky, procestoval 11 provincií a uskutečnil v Šanghaji, Beijingu, Nan-jingu aj. okolo 100 přednášek, které se vztahovaly na mnoho kulturních obsahů. Hovořil o tom, čemu by se mohli, podle jeho názorů, Číňané učit od západních zemí.

Další z pozvaných filozofů, Bertrand Russel, přijel do Číny v říjnu 1921. Uskutečnil řadu filozofických přednášek v Beijingu, Jiang-su, aj. Na těchto přednáškách se ukazovalo, že západní proudy myšlení v té době přitahovaly velký zájem čínských intelektuálů. Russel byl velmi nadšený čínskou filozofií, jejím vysokým stupněm tolerance a pacifismu, zejména taoismem.

Možná Vás poněkud překvapí, že pro výuku některých moderních předmětů bylo vhodné používat dovezené anglicky psané učebnice. Lze to vysvětlit tak, že moderní technické termíny v čínštině do té doby doposud nebyly vytvořeny. Také část výuky i závěrečné zkoušky na některých čínských vysokých školách údajně probíhaly v angličtině.

Již v prvních letech 20. století byly také zpřístupněny čínským vysokoškolským studentům vzdělávací možnosti v USA. Poté, co začal být americkou stranou realizován Státní program výchovy čínských studentů v USA a Kongres na tyto účely vyčlenil 12 mil. dolarů, mohlo v průběhu asi 20 let vycestovat ke studiu do USA přes 1200 čínských studentů.

Tak to bylo pro dnešek, milí posluchači, vše o vzniku novodobých univerzit na sklonku císařství. A jak vlastně vypadalo vzdělávání těch, bez kterých by nebylo možné přenášení kultury a vědění na nové generace ? Těch, bez jejichž práce se nemůže obejít žádná moderní společnost, tedy jak probíhala odborná příprava učitelů ? Zajímalo by vás to ?

Pak se opět těšíme na setkání s vámi u příštího pořadu o vývoji vzdělávání v novodobé čínské historii, kde se této otázce budeme věnovat.