Čínský lunární kalendář se vyznačuje cyklickým vnímáním světa. Mnoho významných historických událostí se dodnes uvádí právě v cyklických rocích. Například xinhaiská revoluce, díky které padla poslední čínská dynastie Qing/čching/. Revoluce totiž nastala v r. 1911, který je 48. rokem v šedesátiletém cyklu, tedy rokem, ke kterému náleží nebeský kmen Xin/sin/ se zemskou větví Hai/Chaj/.

Rok poté začal v Číně fungovat gregoriánský kalendář. Přesto se působení lunární kalendáře na život Číňanů nikdy nepřerušilo. Lunární kalendář dodnes slouží i k datování mnoha tradičních svátků, k nimž patří například Čínský nový rok a Lampionový festival. Důležité je také to, že čínští rolníci používají lunární kalendáře jako ročenky, podle níž určují nejvhodnější dny pro setbu a sklizeň.

Za starých dob bylo zemědělství hlavní ekonomickou oporou Číny a jejího národa. Kalendář se proto připravil tak, aby byl velmi důkladně přizpůsoben zemědělskému roku. Jelikož dbal a vycházel z ročních období, nazývá se čínsky nongli, zemědělský kalendář.

První čínský kalendář vznikl před více než 4000 lety a je vůbec nejstarším na světě. Všichni známe čtyři roční období(jaro, léto, podzim, zima), třeba i dobu slunovratu a rovnodennosti na jaře a na podzim. V čínském lunárním, respektive lunárně-solárním kalendáři je rok dále rozdělen na 24 pravidelných období, nazvaných „Jieqi"/ťie-čchi/, neboli zemědělské doby, či energické uzly.

Staří Číňané po dlouhé době astronomických pozorování a zemědělských prací zjistili, že při oběhu Země kolem Slunce dochází k periodickým změnám podnebí a tedy i zemědělských období. Pak určili 24 bodů, každý měsíc má dva z nich. Jednotlivé Jieqi má svůj název a smysl. Tak třeba :

Lichun, neboli „ začátek jara", nastává kolem 4. února.

Yushui, neboli „dešťová voda", ukazuje více deště než sněhu.

Jingzhe, neboli „probuzení hmyzů ze zimního spánku".

Chunfen, neboli „jarní rovnodennost."

Qingming, neboli „čistota a jas," nastává kolem 5. dubna a symbolizuje oteplení počasí.

Guyu, neboli „déšť zrní, " ukazuje, že začíná doba silnějších srážkek, které prospívají růstu obilí.

Lixia, neboli „ začátek léta," se datuje na 5. či 6. květen.

Xiaoman, neboli „malé zrno," začíná 20. či 21. května a znamená brzké zrání obilovin.

Mangzhong, neboli „zrání osinatého obilí," nastává kolem 6. června.

Xiazhi, neboli „letní slunovrat"

Xiaoshu, neboli „ malé horko"

Dashu, neboli „velké horko,"

Liqiu, neboli „začátek podzimu," se datuje na 7. či 8. srpen.

Chushu, neboli „konec horka,"

Bailu, neboli „bílá rosa," symbolizuje zvětšení vlhkosti, které umožňuje vznik rosy.

Qiufen, neboli „podzimní rovnodennost,"

Hanlu, neboli „chladná rosa,"signalizuje chladné počasí.

Shuangjiang, neboli " vznik jinovatky ," nastává kolem 23. října a znamená trvalé klesání teploty.

Lidong, neboli „začátek zimy," nastává kolem 7. listopadu.

Xiaoxue, neboli „malý sníh,"

Daxue, neboli „velký sníh"

Dongzhi, neboli „zimní slunovrat,"

Xiaohan, neboli „malý mráz,"

Dahan, neboli „velký mráz."

Pro určování 24 Jieqi se aplikovaly důležité astronomické, meteorologické a fenologické znalosti. Jieqi proto stále hraje důležitou úlohu v čínském zemědělství a líbí se široké řadě rolníků.