Vážení posluchači a čtenáři webových stránek, děkujeme vám za dosavadní ohlasy na seriál o vývoji školského systému v novodobém vývoji čínské společnosti. Připomínáme, že pro účely těchto našich společných setkání jsme si rozdělili rozsáhlou problematiku, nad kterou se společně zamýšlíme, na několik výraznmějších období, počínaje koncem císařství v Číně a postupně se těmto obdobím podrobněji věnujeme. Nové čtenáře, které by toto rozdělení zajímalo, je proto možné odkázat na začátek našich úvah, kde, je toto rozdělení podrobně popsáno a vysvětleno. V našem dnešním setkání se proto zastavíme v období Kulturní revoluce a všimenme si problematiky jeho základních škol.

Dobové čínské dokumenty zveřejněné v anglickém překladu v Seyboltově knize Revolutionary education, se uvádí, že primární školství podléhalo, zvláště ve venkovských regionech, boji mezi některými tehdejšími třídami čínské společnosti, a že zároveň tak byl stimulován vznik, v jistém smyslu, alternativních škol, které byly daleko více akceptovány ve venkovských regionech, nežli státní primární školy. V uvedené publikaci lze z období Kulturní revoluce nalézt příklad takové alternativní školy, která byla zřízena z iniciativy rolnických obyvatel výrobní brigády Sung-shu v komuně Chien-yi, přičemž se ukázalo, že státní primární škola byla kontrolovaná buržoasií (tedy skupinou obyvatel, které byla negativně vnímána rolníky), a že zřízení národní školy, kterou založili chudí a nižší střední rolníci jedné z výrobních brigád bylo veřejností vřele přivítáno. K zajímavým informacím o této škole patří například sdělení, že škola zanechala všech zbytečných předpisů. Výhodou bylo, že žáci pocházející z rodin, které byly velmi parcovně vytížené, mohli přivést do školy také své sourozence. Žáci mohli dokonce přijít do školy pozdě a odjet brzy, mohli se zapsat ve kterémkoliv ročním období a nevyskytovala se žádná věková hranice pro jejich nástup do této školy. Výraznou zvláštností v této a v obdobných školách byl požadavek účasti žáků na výrobní práci. Jednalo se například o sbírání léčivých bylin, sbírání palivového dříví a různé jiné pracovní projekty v souladu se zásadou poloviny práce a poloviny studia ve škole. O tomto příkladu školy se dále uvádí, že během čtyř let její žáci nasbírali mnoho palivového dříví, které nejen vyřešilo problém poskytování tepla ve škole, ale také bylo výraznou pomocí pro výrobní brigádu, zbytek byl prodán a peníze byly věnovány škole na rozpočtové výdaje a další základní životní potřeby. Během této doby proto zmiňovaná škola nepřijímala ani školné od žáků ani finanční podporu od státu, což bylo v ostrém kontrastu se situací ve státních základních (primárních) školách.

Pro zajímavost a k vysvětlení používané terminologie je možno na tomto místě ještě uvést, že výrobní brigády byly jednou z administrativních jednotek a součástí celkově šestistupňového administrativního systému: Nejvyšším stupněm v tomto systému byla provincie, pak okres, dále újezd, komuna, brigáda a nakonec výrobní družstvo. Brigády se rovnaly přibližně velikosti vesnice a obsahovaly okolo 220 domácností, tj. celkově asi 1000 osob. Za kulturní revoluce bylo v Číně na 750 tisíc výrobních brigád.

Děkujeme vám za pozornost a těšíme se na vaše ohlasy, náměty i připomínky.