O klasické čínské literatuře: První sbírka čínských básní《Básně》

Vážení posluchači, v našem dnešním programu vás informujeme o první sbírce básní v Číně, která se jmenuje „Básně." Tyto básně začaly vznikat od 11. století před našim letopočtem po dobu více než pěti set let. Některé básně zná každá čínská rodina. Vážení posluchači, přejeme vám hezký poslech.

Do sbírky „Básně" bylo vybráno 305 básní. „Básně" jsou považovány za jedno z pěti nejvýznamnějších klasických čínských děl. Básně z tohoto literárního díla jsou současně i texty písní. Texty písní se dají recitovat a písně se mohou zpívat nebo hrát na hudební nástroje. Písně také slouží jako doprovod při tanci. Texty písní jsou velmi rytmické. Mají tři formy: „Feng," „Ya" a „Song". „Feng" je označení pro lidové písně z různých míst. Termín „Ya" slouží pro básně tehdejších císařských vlád. „Song" jsou písně k uctívání předků či bohů, rodů a chrámů. Některé z těchto básní můžete najít i v dnešních školních učebnicích. Jako např. báseň „Hraboš polní." Dále uvádíme její verše: „Hraboši polní, hraboši polní, nekousej moje proso！Po léta jsem ti sloužil, ale nechováš se ke mně ohleduplně. Přísahám, že tě určitě opustím a dostanu se na šťastné místo." Tato báseň přirovnává vladaře k hraboši, který získává proso bez práce a autor básně si přeje, aby se dostal na šťastné místo, kde neexistuje vykořisťování člověka člověkem.

Autoři těchto básní byli různí, byli mezi nimi šlechtici, a také chudí pracující. Tito autoři žili na rozsáhlém území a napsali básně s bohatým obsahem, proto nepovažujeme „Básně" pouze za básnickou sbírku, ale také za nositele kultury v době vlády dynastie Zhou, která existovala od roku 1066 do roku 256 před naším letopočtem. V dlouhé době feudální společnosti v Číně četli šlechtici „Básně" jako běžnou učebnici. Z „básní" čerpali šlechtici všeobecné kulturní vzdělání.

„Básně" odráží různou realitu. V jedné lidové písni se zpívá, že hladovějící volají, že chtějí jíst, unavení pracující volají, že jsou velmi unaveni, což skutečně odráží tehdejší reálný život, myšlení a náladu lidových mas. „Hraboš polní," jak jsme uvedli výše, živě líčí tehdejší život a obtíže obyčejných obyvatel. Na tuto dobrou tradici navázaly lidové písně z různých čínských dob. Tuto tradici podporovali i pokrokoví básníci a spisovatelé, kteří se starali o lid v čínské historii.

Velký počet básní z tohoto díla vyjadřuje čistou lásku mladých lidí. Báseň nazvaná „Beifeng - Klidná dívka" popisuje večerní dostaveníčko dívky v koutě města s přítelem. Chlapec dorazil na smluvené místo včas, dívka se ale neobjevila. Čekal dlouho. Nemohl volat nahlas, nevěděl, kde ji může najít. Čekal netrpělivě a váhavě. Za chvíle se dívka náhle vynořila ze tmy, z čehož měl velkou radost. Detaily, které popisují, jak se dívka skrývala, můžeme chápat jako legraci, ale také jako zkoušku toho, do jaké míry chlapec tuto dívku miluje. Tato báseň je naplněna životním zájmem a vyjadřuje čistou lásku.

Čínští literární vědci hodnotí „Básně" velmi vysoce a označují je za začátek čínské realistické literatury. Jejich ideologická náplň a umělecká kvalita symbolizují značný rozvoj čínské literatury ještě v ranném období. „Básně" měly velký a mnohostranný vliv na pozdější literaturu. „Básně" dávají základ pozdějším generacím mnoha básnických forem jako je lyrika, epika, báseň o práci, milostná píseň, válečná píseň, smuteční báseň, báseň na památku zemřelému, óda a satirická báseň. „Básně" tvořily náměty pro budoucí tvorbu, zdokonalovaly druhy básní, a také poskytovaly poučení o způsobech psaní různých básnických typů.

Přes polovinu básní ve sbírce tvoří lidové písně. Tento výrazný charakter ukazuje důležitost lidových písní. Z lidových písní je třeba čerpat novou inspiraci na podporu tvorby soudobé literatury a vyvarování se ustrnutím literárních typů.

„Básně" jsou velkým pokladem čínské literatury a mají velký vliv na čínskou literaturu v pozdějších letech.

Vážení posluchači, slyšeli jste naše informace o první čínské básnické sbírce nazvané „Básně." Děkujeme vám za pozornost.