Čínsky se Kniha proměn jmenuje Yi Jing. Yi znamená proměny a Jing je metoda anebo klasika. Yi Jing se proto překládá jako Kniha proměn. Tato kniha je jednou ze starých čínských klasik. Vážení posluchači, dále si poslechněte naše podrobnější informace.

Pro mnoho Číňanů je Kniha proměn stále tajuplnou knihou, z jejíhož základu vychází věštění, které má velký vliv mezi lidmi. Ve skutečnosti je tato kniha křišťálem myšlení starověkých Číňanů po dlouhodobém pozorování a zkoumání astronomických, zeměpisných a dalších přírodních jevů. Kvůli velmi dlouhé době už nemůžeme zjistit autora této knihy. Lidé říkají, že po akumulaci znalostí během několika set let knihu kolem 11. století před naším letopočtem editoval tehdejší známý politik a učenec Zhou Gongdan.

Kniha proměn obsahuje celou řadu svérázného kódového systému, který využívá plné čary „——znamenající Yan, a přerušované čary „--", znamenající Yin. Jejich tři kombinace tvoří osm věšteckých symbolických obrazců - tedy trigramů. Šest kombinací pak vytváří celkem 64 kombinací - tedy hexagramů. Osm věšteckých symbolických obrazců znamená nebe, zemi, vodu, oheň, vítr, hrom, horu, řeku a odráží jejich charakteristiky. Na základě toho a jejich proměn dostáváme 64 hexagramů, které se dají přirovnávat k různým věcem světa. Tato kniha má proto silný charakter čínské filosofie v ranné době na čínském území.

Pořadí 64 hexagramů v Knize proměn není uspořádáno náhodně, nýbrž podle významu. Jako příklad uvedeme dva trigramy. Jedná se o trigramy Qian a Kun, které reprezentují nebe a zemi. Starověcí Číňané se domnívali, že na světě se nejdřív objevilo nebe a země, a teprve pak vznikalo lidstvo a různé věci. První dva trigramy popisují vlastnosti čistého Yan (nebe) a čistého Yin (země) v počátečném stavu světa. Pak na sebe Yan a Yin vzájemně působily a z toho vznikaly různé věci, podle pořadí se objevovalo 64 hexagramů a různé hexagramy zastupují stav vývoje různých věcí.

Kniha proměn usiluje o vysvětlení pravidel proměn vesmíru a přírody. Podle této knihy se těmito pravidly řídí i vývoj lidské společnosti a vývoj jednotlivců. Právě proto je tato kniha využívána různými lidmi k předpovídání vývoje věcí a života. Ve skutečnosti je tato kniha sbírkou filosofického myšlení ve starověké Číně. Jejím jádrem jsou nekončící proměny různých věcí ve světě. Lidé jednají jen v souladu s těmito nekončícími proměnami a přizpůsobují se jim, mohou měnit neprospěch v prospěch a zlo ve štěstí. Takové myšlení znamená zárodek čínské představy o „jednotě nebes a člověka" a „harmonické jednotě člověka a přírody," který obsahuje čínská filosofie. Toto myšlení rozvíjel pozdější konfucianismus a taoismus a další filosofie rozvíjející se na čínském území. Vědci, kteří studují čínskou filosofii musí podrobně prostudovat Knihu proměn.

Kniha proměn má obrovský vliv na rozvoj čínské kultury a její filosofické myšlení proniká i do všedního života Číňanů. Např. v čínštině existuje velmi rozšířené přísloví, které pochází právě z této knihy. Přísloví zní: Člověk ve světě má jednat jako vesmír, který je stále v pohybu a nikdy neustoupí a podrobit se, musí vždy usilovat o vzestup. Podobných přísloví pocházejících z Knihy proměn je mnoho. Západní svět začal tuto knihu překládat od 15. století. Tato kniha je jednou z nejvíce překládaných čínských klasik, které vyšly v největším počtu jazyků a v nejpočetnějších vydáních.

Vedle Knihy proměn jsou mezi západními čtenáři oblíbená čínská klasická díla „Umění o válce" a „Hovory."

Vážení posluchači, slyšeli jste naše informace o Knize proměn, nejstarší klasice čínské kultury. Děkuji za poslech.