Mladý spisovatel Li Er podle literárních kritiků patří mezi nejvyznamnější čínské spisovatele v současné době. Jeho román „Koloratura" získala kandidaturu na nejvyšší čínskou literární cenu Mao Duna v 6. ročníku. Jeho druhý román „Granátovník plodí třešně" byl v Německu velmi vyhledáván. Dne 24. října r. 2008 německá kancléřka Angela Markelová navštívila Čínu. Během její návštěvy Li Er a další tři čínští inteligenti měli s ní přes hodinový rozhovor. Kancléřka Angela Markelová také věnovala čínskému premiérovi Wen dárek - knihu v němčině „Granátovník plodí třešně". Německá kancléřka zanechala v Li Erovi hluboký dojem. Li Er si vzpomínal:
„Když jsem šel na setkání s ní , ona všimla si můj nerovný límeček šatů a jej upravila. Kdyby udělal takto mužský politik, to se mi snad nelíbilo. Naopak její přírozený čin byl mi velmi příjemný, hned byla blíže se mnou. Potom kancléřka upřímně mluvila s námi. Projevila politickou bystrost i srdečnost".
Spisovatel Li Er řekl, že tématem jeho rozhovoru s německou kancléřkou byly otázky čínských rolníků a zemědělství , jakož názory čínské veřejnosti na západní země. Řekl kancléřce : „Poznání Západu u mnoha čínských rolníků je pravděpodobně mnohem větší než poznání Číny u inteligentů na Západě." S tímto faktem souhlasila kancléřka Angela Marketová.
Výše zmíněný román „Granátovník plodí třešně" obrážel současný venkovský život v Číně. V románu se vypráví, že v předvečer nástavající volby vedoucího jedné obce vyšli ven různí lidé se svými úmysly a ucházeli se o tuto funkci. To odráželo zkoušky sebeúcty a srdce lidí před pokušením moci a erozi čisté duše způsobenou mocí. Podle autora Li Era zkušenosti hlavní hrdiny románu Kong Fan-hua ze řízení své obce a zkušenosti německé kancléřky Angely Markelové z řízení Německa mají něco podobného.
V dubnu r. 2007 nakladatelství DTV – jedno z nejznámějších německých nakladatelství vydalo román „Granátovník plodí třešně". Dosud tato kniha v němčině měla už čtyři vydání , prodalo se 10 000 výtisků. Překladatelka němčiny pro tuto knihu,paní Thekla soudila, že románová díla spisovatele Li Era mají nejen techniky moderních románů, ale i silného realistického ducha.
Jednoho dne při přestupu na metro v Berlíně pan Li Er viděl jeden velký plakát stojící před bránou jednoho knihkupectví . Na něm je portrét Číňana. A tvář tohoto člověka je pro něj známá , ani neznámá. Přišel blíže k němu , zjistil, že je právě svůj portrét. Jeho román „Granátovník plodí třešně" vyhověl přání cizinců informovat se o rozvíjení modernizace čínského venkova. Pan Li Er řekl, že při účasti na recepci uspořádané německým velvyslanectvím v Číně ho znalo mnoho pacovníků velvyslanectví. Nyní jak velvyslanec, tak obyčejní pracovníci čtou jeho román „Granátovník plodí třešně".
Ve skutečnosti se další jeden román spisovatele Li Era „Koloratura" také v zámoří těšil velké oblíbě. Jeden kritik z Korejské republiky řekl Li Erovi , že tento román se dá v jeho zemi prodávat 20 let. Tato kniha je velmi prodejná i v Německu. V knize se zmínilo o zkušenostech ze socialismu a tržního mechanismu. Čtenáři mohou z tohoto románu znat, jak jeden Číňan aplikoval tyto zkušenosti.
V lednu r. 2002 čínské Lidové literární nakladatelství vydalo román „Koloratura", který vzbudil velkou odezvu doma i v zahraničí , všeobecně se označil za jeden z nejskvělejších románů v letech 2001 a 2002. Dosud se prodalo 100 tisíc výtisků této knihy. Od začátku své literární tvorby až dodnes spisovatel Li Er prošel obdobím prudkých přeměn čínské společnosti. Konstatoval, že deset let Číňanů se rovná stu letům Evropanů. Vyslovil období velké poděkování za to, že poskytovalo mu bohaté životní zážitky , on přeměnil jej v pramen tvorby.
