Milí posluchači, v dnešním pořadu vás seznámím se známým českým sinologem panem Oldřichem Švarným. Pan Oldřich Švarný v současnosti učí čínštinu na Palackého univerzitě v Olomouci. V uplynulých více než třiceti letech se věnoval zejména čínské fonetice a napsal knihu s názvem „Běžná slova současné čínštiny," která má tři miliony znaků. Právě tato kniha mu přinesla cenu „Vynikající učebnice, či studijní výsledky čínštiny v zámoří." Tuto cenu mu udělilo Čínské ministerstvo školství.

K tomu pan Švarný řekl, že nyní učím na Universitě Palackého Olomouci čínštinu a sice moje specializace je výslovnost a v rámci výslovnosti je moje specializace to, co je na čínské výslovnosti nejobtížnější, tzn. prozodické jevy, přízvuk, tóny větná intonace atd. To je tedy takové moje curiculum vitae, pokud se týká vyučování čínštiny.

V posledních letech má pan Švarný velký zájem o čínský zemědělský kalendář: " Úplně stejné pro Číňany jako pro Čechy, takže je přirozené, že když pozorujeme slunce, tak nakonec dospějí Češi i Číňané ke stejným závěrům. Ale víte co je zajímavé, že čínský kalendář, ten zemědělský, to je vlastně dvojí kalendář, protože jednak je lunární, tzn. že vždycky prvního každého měsíce toho lunárního kalendáře je nov, pak za 14 nebo 15 dní je úplněk a zase asi za 28 dní je znovu nov. Ale systém „jie qi – těch 24 období, ten nemá s lunárním kalendářem vůbec nic společného, ten je závislý na rovnodennostech a na slunovratu, což je záležitost slunce, to nemá s lunárním kalendářem vůbec co dělat. Je třeba upozornit na to, že čínský zemědělský kalendář, kterému se říká „nu li" je v podstatě dvojím, tam jsou dvě hlediska, je postaven na dvou principech. Jednak ukazuje všechny fáze měsíce – prvního každého měsíce je nov a kolem 14. a 15. měsíce je úplněk a pak je zase nov. Ale těch 24 jie qi, ty jsou na lunárním kalendáři naprosto nezávislé. Někteří Číňané to vědí, ale většinou si neuvědomují, že těch 24 období – jie qi je stanoveno podle ročního pohybu slunce. Podle lunárního kalendáře se ale určuje prvního a posledního měsíce a podle lunárního kalendáře se určují také tradiční svátky, ale to nemá nic společného s těmi 24 jie qi. Když srovnáte třeba letošní a loňský kalendář a podíváte se, na který den připadla jednotlivá jie qi, tak zjistíte, že to odpovídá našemu evropskému slunečnímu kalendáři. Ale když to budete srovnávat s tím čínským lunárním kalendářem, tak to umístění 24 jie qi nepřipadá na stejné dny lunárního kalendáře. Podle lunárního kalendáře se tedy jenom určují svátky jako jsou např. Chun jie (Jarní svátky). Ale 24 jie qi to je podle slunečního kalendáře. Na základě toho lze tedy srovnávat tady tyto dva kalendáře, evropský a čínský.

Pokud by vás zajímalo, zda máme v Evropě také lunární kalendář, tak i my máme, protože v některých kalendářích je označen nov, 1/4 měsíce, úplněk, 3/4 měsíce a zase nov. Takže náš evropský kalendář je v podstatě také lunární kalendář."