Při nákupu bot v Číně na vás číhá hned několik nebezpečí.

1. Je skoro nemožné sehnat tady dámské boty o velikosti 41

2. Když už v některém z obchodů vaše číslo mají, většinou nemáte moc na výběr

3. Čínské boty jsou dělané na čtyřicetikilogramové Číňanky

4. Za zahraniční obuví musíte jet autobusem, metrem, a pak zase autobusem (tedy, samozřejmě záleží na tom, kde bydlíte ;) Já musím.).

5. Zahraniční boty nejsou v Číně nejlevnější záležitost, protože za kvalitu, popř. za značku, která je zárukou kvality, se platí všude (a zvlášť tady, kde je to nedostatkové zboží pro bohaté cizince).

Důvodů, proč jsem dnes ráno nebrala žádné z těchto nebezpečí vážně, bylo také několik. V plánu jsem totiž neměla nákup žádných lodiček, ale značkových bot na volejbal, které se jistě prodávají i v mužských velikostech. Navíc mi pomoc přislíbil jeden z mých čínských spoluhráčů, který se perfektně orientuje nejen v samotném Pekingu a jeho spletitých dopravních systémech, ale i na čínském trhu s teniskami. Věřila jsem, že nemůžu prohloupit. Určitě mě nenechá koupit boty za nepřijatelnou cenu a určitě mě nenechá koupit nekvalitní zboží.

Nakonec jsme boty ale stejně nekoupili. A důvod? Nikde totiž neměli slevy. A pokud měli, pak zase neměli vhodný model nebo velikost. Ne, že bych byla zklamaná. Každý neúspěch vás nakonec něco naučí. Čínští zákazníci uvažují jinak než my. Vyžadují od prodejců výhody. Ať už ve formě slev nebo třeba dárků ke zboží. Tento systém je samozřejmě výhodný pro zákazníky, kteří ovšem musí neustále sledovat nové nabídky, a firmám zase umožňuje podporovat v určitých obdobích odbyt konkrétního výrobku.

Když tak zpětně přemýšlím, Číňané opravdu nesmírně rádi mluví o tom, kde a za jakou cenu příslušný výrobek nakoupili. Možná je tady nakupování podobným koníčkem jako rybaření nebo chození na houby.

Vlastně je to jednoduché. Když výrobek zrovna nepotřebujete (a tudíž ani vlastně neuvažujete o jeho koupi), můžete ho získat levně (čemuž málokdo odolá) a když ho potřebujete okamžitě, musíte holt zaplatit plnou cenu.

To bude můj případ. Tajně, za zády všech lovců slev, se vypravím autobusem, metrem a zase autobusem na druhý konec města, kde si v drahém obchodě pro západní turisty vyberu to, co se mi bude v rámci velikosti 41 líbit nejvíc .