Kdo z místních by neznal Park Hotel na Nankingské ulici. K Šanghaji neodmyslitelně patří už více než 80. let a byl to po dlouhou dobu vůbec první mrakodrap nejen v Šanghaji ale první mrakodrap mimo Severní Ameriku. Kosmopolitní Šanghaj patřila ve 20. letech 20. století k pěti největším městům světa. Díky západním vlivům a zachování čínské tradice se v tomto období rozrůstalo město přezdívané Paříž východu. Architekt Wu-ta-kche se ocitnul v pravou dobu na správném místě.
Čínské jméno tohoto stavitele vám asi nic neřekne, ovšem jméno Ladislav Hudec je už povědomější. Rodák z Banské Bystrice se nesmazatelně zapsal do historie metropole na východním pobřeží. Jeho Park Hotel, který prošel před nedávnem rekonstrukcí spojenou s přípravami na světovou výstavu expo, se stal na dlouhou dobu nejvyšší stavbou Šanghaje.
Obrázek – Ladislav Hudec
V Číně se zastavil při útěku, který trval celé dva roky, ze sibiřského zajetí jakožto důstojník rakousko-uherské armády v roce 1918 a jeho zastávka se protáhla až do druhé poloviny 40. let. Tehdy pětadvacetiletý muž, jeden ze šesti dětí, pocházel ze stavitelské rodiny. Mimochodem během svého útěku pracoval nějakou dobu na transsibiřské magistrále, kde si chtěl vydělat dostatek peněz na cestu domů, do nově vzniklého Československa. To se mu ale nepodařilo, protože situace v legiích nebyla stabilní. Nakonec pořádal v Harbinu na dánské ambasádě o uprchlický azyl.
Jméno Ladislav Hudec vešlo v Číně ve známost už v roce 1920, tehdy pracoval jako kreslič, později jako vedoucí architekt a partner v americké firmě. Za 5 let se ale osamostatnil a založil vlastní ateliér. Rok 1923 se dá považovat za mezník v historii metropole. Šanghajští bankéři ovlivnění děním v USA se složili a nechali postavit vysokou honosnou budovu, první mrakodrap, který vyrostl o několik let později na Nankingské ulici. Jeho realizátorem se nestal nikdo jiný než Hudec, který strávil na konci 20. let několik měsíců v Americe, kde čerpal inspiraci. Mimo jiné se pod ruku díval architektovi Raymondu Hoodovi, staviteli vůbec prvního mrakodrapu – sídla Chicago Tribune.
Obrázek – Park Hotel
Elegantní Park Hotel v secesním stylu se oficiálně otevíral ke konci roku 1934. Měl 22 pater při výšce 83,6 metru. Hotelové pokoje tehdy přišly na 12 dolarů za jednolůžkový, od 22 dolarů za dvoulůžkový. Zajímavostí je, že se v nejvyšším patře nachází bar s otvírací střechou. Po dobu 50 let to byla nejvyšší budova v Šanghaji. Ve své době se jednalo o špičkový podnik a zaměstnanec, který se tu vyučil, měl to nejlepší doporučení. Nutno dodat, že i někdejším iniciátorům stavby - bankéřům bylo učiněno za dost, protože přímo v budově sídlila i banka. Park Hotel se stal symbolem západního modernismu v Číně.
Dnes musíte na Nankingské ulici chvíli hledat, abyste někdejší dominantu našli. Obklopuje ji totiž mnoho nových a vyšších budov ze skla a oceli. Jen pro zajímavost, vyšší budova než Park Hotel vyrostla v oblasti v roce 1983 a současně toto vrcholné dílo z Hudcova pera bylo nejvyšší budovou Asie do roku 1963.
Obrázek – Park Hotel a jeho autor
Ladislav Hudec sice proslul především stavbou hotelu, ale v Šanghaji postavil i další objekty. A vězte, že jich bylo šest desítek. Z nich je celá třetina na seznamu chráněných čínských památek. Je autorem klubů, nemocnic, kostelů, bank i běžných rodinných domů. Patří mezi ně konkrétně Americký klub, škola McTyerie, nemocnice Paulun, Německý klub, budova pivovarnické unie, nemocnice Margaret Williams, která jako první v Šanghaji využívala vysoce technické zařízení a centrální odvětrávání. Podepsaný je také pod průlomovou stavbou Velkého divadla, prvního kina Orientu.
Obrázek – Velké divadlo
Ladislav Hudec se zapsal i do dějin krajanského života – v roce 1941 se stal honorárním konzulem Maďarska v Šanghaji. Po roce 1947 byl nucen Čínu opustit. Odjel do Švýcarska, pobýval v Itálii, kde se podílel na úpravě okolí Vatikánu a vykopávkách hrobky sv. Petra. Později zakotvil v USA, kde také učil na univerzitě a v roce 1958 zemřel. Jeho posledním přáním bylo spočinout v rodné Banské Bystrici.
Ladislava Hudce a jeho dílo připomíná čínským i zahraničním návštěvníkům také projekce ve Slovenském pavilonu na expo 2010.
