69 juanů, max. 15 minut čekání a dalších 30 minut rychlovlakem (117km) z jižního pekingského nádraží a jste v „nebeském brodě" neboli Tianjinu, tedy ve městě v bažinatých rovinách na březích Haihe „mořské" řeky – v zálivu Bohai, který ústí do Žlutého moře. Tianjin je další významný čínský přístav a kromě toho také jedno ze čtyř čínských samosprávných měst (tedy měst pod přímou nadvládou centrální vlády, společně s Pekingem, Šanghají a Chongqingem).

S více než 12ti miliony obyvatel je Tianjin šestá největší čínská metropole a podle rozlohy - 11.760ti km2, se řadí o příčku výš, na páté místo. Není čemu se divit, přece jen přístav a blízko Pekingu! Význam Tianjinu navíc podtrhlo i jeho propojení Velkým kanálem se Žlutou a Dlouhou řekou, k čemuž došlo v 6. století n.l., v době vlády dynastie Sui.

Představte si všechny ty náklady toho nejkvalitnějšího a exotického zboží z jižní Číny, včetně porcelánu s Jingdezhenu, jak se plaví na lodích do Tianjinu, odkud je to už jenom kousek do Pekingu, na císařský dvůr. Vlastně, tehdy se Tianjinu ještě neříkalo „nebeský brod". Dalších asi devět set let znal každý toto město pod názvem „Zhigu" – „Rovný přístav". V roce 1404 ale překročil zdejší řeku syn nebes, jeho císařské veličenstvo, a proto bylo město přejmenováno na Tianjin.

Po opiových válkách, v roce 1860, byl císař nucen schválit otevření Tianjinu zahraničním mocnostem, které se tak, po ovládnutí především jihočínských metropolí např. Hongkongu, Kantonu a Šanghaje, dostaly nepříjemně blízko k hlavnímu městu.

V následujících letech začaly v této oblasti obchodovat kromě Velké Británie a Francie také Japonsko, Německo, Rusko, ale i Rakousko-Uhersko, Itálie a Belgie. Vyrostly zde zahraniční koncese s kostely a budovami v koloniálním stylu, které vtiskly Tianjinu přitažlivě exotickou příchuť. Tianjin se vrátil pod nadvládu dynastie Qing v roce 1902 a v roce 1927, v době Čínské republiky, byl vyhlášen samosprávným městem.

Dnes je Tianjin významný přístav a rybářská základna. Na 40% území se pěstuje pšenice, rýže, kukuřice a další důležité plodiny a nezanedbatelný je i zdejší průmysl. Byla zde objevena ropná ložiska, získává se tu sůl a využít je možné i zdroje geotermální energie.

Než jsem Tianjin navštívila, měla jsem představu, že půjde o průmyslové dvojče kulturního Pekingu. Nemohla jsem se víc mýlit. V Tianjinu vládne poklidná sváteční, skoro se chce říct „lázeňská", atmosféra. Je to příjemné město s krásnými promenádami podél řeky, v rekonstruovaných uličkách v centru města i v koloniální zástavbě.