O kulturním projektu EmbassyArt, který před několika málo dny odstartoval, jsem vás už několikrát na našich stránkách informovali. Přinesli jsme vám jak rozhovor s iniciátorem celého počinu, velvyslancem ČR v Číně Liborem Sečkou, tak i se zástupcem jednoho z hlavních sponzorů Skoda China Alfredem Rieckem, tak také čínským umělcem malířem Wei Qingji, který se v rámci programu představil jako první.

Dnes vám zprostředkujeme rozhovor s první českou umělkyní, jejíž koncert vlastně celý projekt odstartoval. Je jí sopranistka Markéta Mátlová, která do Číny přijela s kytaristou Matějem Fremlem, který ji doprovázel na obou pekingských koncertech. Rozhovor se zpěvačkou vedla reportérka Ivana Gášková.

Vy jste se představila na koncertě v Pekingu smíšenému publiku – čínskému, zahraničnímu i českému. Jak jste vybírala písně, které jste zazpívala? Vybírala jste je s ohledem na publikum, nebo jsou to Vaše oblíbené písně?

Za prvé musím říct, že jsme koncert připravovali s kytaristou Matějem Fremlem a už ta kombinace zpěv a kytara je sama o sobě zajímavá. Sice zajímavá, ale malinko limitovaná, protože většinu písní a skladeb, které jsme vybrali, jsme si museli nechat upravit a nebo už byly upravené, nebo byly speciálně napsané pro kytaru a zpěv. Ale každopádně jsem je vybírala s ohledem na čínské publikum. Nejsem tady poprvé a troufnu si říct, že si dokážu představit, jak reagují na určité písně.

Udělali jsme krátký vstup, který byl rozdělený a tři části, chronologicky za sebou. Začínali jsme od klasicismu a končili jsme modernou. Dali jsme tři Haydenovy krásné písně, potom od Leoše Janáčka folklorní a upravené písně – jedná se o moravskou poezii. A schválně moravskou poezii jsem zařadila, protože jsou to krásné písně, s krásnými melodiemi a ještě krásnějšími slovy, ale každý tady dnes večer zní moravské víno a tak si aspoň dovede představit, co se k tomu dá ve sklípkách hrát. Přičemž tady ty písně nejsou písně, které by se hrály ve sklípcích. Jedná se spíš o napůl árie. A jako poslední, protože jsem zpívala se španělskou kytarou, jsme dali tři španělské písně Manuela de Fally.

Obrázek 1 – sopranistka Markéta Mátlová a kytarista Matěj Freml na prvním ze dvou pekingských koncertů

V Pekingu máte naplánované dva koncerty, dnes večer a zítra, a pak cestujete do Huzhou, kde Vás čeká jeden velký koncert.

Tento koncert bude větší, protože v Huzhou je jak velká opera tak i momentálně úplně nový koncertní sál, ve kterém vystoupím. Ten má kapacitu 600 lidí, přičemž to není úplně moc, ale pro kytaru a zpěv, což je komorní obsazení, jsem se ptali na akustiku, aby bylo všechno slyšet a myslím, že to bude ideální. Sice do opery se vejde 2 a půl tisíce lidí, ale to jsme odmítli, protože by to nebylo tak osobní.

Vybrali jsme písně chronologicky, začínáme od úplně raných písní – nejen že hrajeme na španělskou kytaru, ale hrajeme také na malou kytaru, která zní jako loutna. Takže začínáme úplně gotickou písní a potom pokračujeme přes baroko do klasicismu, kdy hrajeme dvě písně od Haydena. Pokračujeme do moderny a dáváme tam písně třeba Benjamina Britona, které ne moc lidí zná. Jsou to nádherné irské písně, které upravil. Dávala jsem velký zřetel, aby tam bylo použito co nejvíce jazyků. Máme tam jako německou tvorbu, tak anglickou, francouzskou, španělskou i českou, na závěr jsem si pro ně připravila překvapení, jedná se o čínskou píseň. Tak si myslím, že to bude zajímavé.

Vy nejste v Číně poprvé, už jste tady jednou byla. Jaké jste si tehdy odvezla první zážitky a pocity?

Určitě nádherné, byl to pro mě zajímavý skok. Nebyla jsem v Asii poprvé, takže jsem měla představu, co tak můžu očekávat, ale i tak mě to překvapilo. Čína je úplně jiná než okolní státy jako Japonsko nebo Korea. Publikum je jiné, je velice spontánní, dokáže vám dát najevo své emoce velice jasně a zřetelně a s tím se pak velice dobře pracuje, protože víte, přesně, kde máte přidat, jak jim přizpůsobit hudbu, aby ji vnímali co nejintenzivněji. Každopádně předtím jsem byla pozvaná také na mezinárodní festival v Macau, kde jsme dělali Figarovu svatbu. To bylo pro mě zajímavé, protože v opeře se vystřídalo na jevišti asi 20 různých národností, což pro mě bylo obrovsky obohacující.

Obrázek 2 – sopranistka Markéta Mátlová a kytarista Matěj Freml na zahradě rezidence velvyslanectví

Váš koncert se konal v rámci kulturního projektu EmbussyArt, který organizuje česká ambasáda, jak se to stalo, že jste přijeli do Pekingu a stali jste se součástí toho programu?

Já jsem velice šťastná, že jsem mohla po boku úžasného malíře Wei Qingji vystupovat, protože velvyslanec Libor Sečka nás sem pozval oba dva. Já jsem se s velvyslancem znala už z dřívějška, protože on mě slyšel na představení v Praze a tím vzniklo, troufám si říct, naše přátelství. My jsme se znali ještě dřív, když byl na Maltě a byl na jednom mém vystoupení. Ale to už je hodně dávno a pak shodou okolností jsme se potkali i v Praze. No pak jsem byla pozvána do Pekingu.