Číňané znají dobře nejen jeho jméno, ale i jeho dílo. Jsem tomu velice rád a vážím si toho, že jako jeden z jeho překladatelů do čínštiny se na tomto procesu aktivně podílím. Práce s Hrabalovými texty nebyla nikdy jednoduchá, o to větší radost však pociťuji ze současného úspěchu.

Vše začalo v roce 1993, kdy čínský časopis Světová literatura – Shi Jie Wen Xue – začal na pokračování uveřejňovat překlad novely „Příliš hlučná samota". Přeložila ji jedna z jeho redaktorek, pani Yang Leyun. Hned toto první setkání čínských čtenářů s Hrabalem vyvolalo veliký ohlas a nakladatelství i literární kruhy se o tohoto originálního českého spisovatele začaly rychle zajímat. Stejně jako v Hrabalových knihách i jeho reálném životě, začalo se pár redaktorů a literárních kritiků scházet v malé hospůdce. Tam tito noví Hrabalovi příznivci popíjeli a debatovali o jeho strhujících dílech.

Knižní vydání prvních děl v čínštině na sebe nenechalo dlouho čekat. Nejaktivnější bylo Nakladatelství čínské mládeže. To si jako překladatelku vybralo pani Liu Xingcan, bývalou redaktorku Nakladatelství čínské literatury a autorku mnoha překladů z české literatury (Hašek, Seifert, Čapek). Pani Liu realisticky zhodnotila situaci a protože by sama na to nestačila, rozhodla se sestavit pro překlad Hrabalova díla celý tým,. Oslovila postupně paní Yang Leyun, svého manžela Lao Bei a mě (Wan Shirong). Zpočátku jsme dost váhali, jelikož jsme si byli vědomi toho, jak náročná práce nás čeká, a jak obtížně se Hrabal překládá do jiných jazyků. Paní Liu ale byla plná optimismu a brzy nás ke spolupráci přesvědčila.

Od počátku jsme se všichni potýkali s mnoha problémy. Bohumil Hrabal byl velice vzdělaný člověk, jenž ve svých románech odkazuje na řadu skutečných postav, českých i cizích, z minulosti i současnosti Jsou většínou důvěrně známé českým čtenářům, zato však naprostou neznámou pro čtenáře čínské. Hrabalova próza oplývá mimořádně bohatou slovní zásobou. Při překládání jsme se proto neobešli bez častých konzultací s českými přáteli. Mnohá Hrabalova slova nelze najít v žádných slovnících. Například výraz „pábitel" (Ba Bi Dai Er 巴比代尔) jsme jen foneticky přepsali do čínských znaků a podrobně vysvětlili jeho význam, takže čínský čtenář není tímto Hrabalovým novotvarem zaskočen.

Jako první vyšla knižně v roce 2003 „Perlička na dně" a „Příliš hlučná samota". Nakladatelství čínské mládeže mělo sice v Hrabalovy knihy důvěru, avšak zpočátku se přeci jen obávalo, jak jej přijmou čínští čtenáři a jak dobře půjdou jeho knihy na odbyt. Prvních 8000 výtisků se ale prodalo velice brzy. To nás povzbudilo, a tak jsme bez prodlení přistoupili k překladu dalších děl. Paní Liu přeložila román „Obsluhoval jsem anglického krále", trilogii „Svatby v domě", „Vita Nuova" a „Proluky" a knihu rozhovorů „Kličky na kapesníku". Já jsem mezitím spolu s paní Yang přeložil další sbírku povídek „Pábitelé". Docentka Xu Weizhu z pekingské Univerzity cizích jazyků přeložila „Ostře sledované vlaky", eseje „Moje kočka" a dva rozhovory s L. Petříkem a J. Čulíkem, které byly publikovány v časopise Světová literatura..

V čínském tisku se zároveň objevilo hodně recenzí a článků o Hrabalových knihách. Byly přijaty velice vstřícně. O Hrabalovi dokonce vznikl hodinový televizní pořad. Milovníci jeho díla jsou schopni citovat celé pasáže. Zvláště oblíbená je „Příliš hlučná samota", pro svou lidskost a snad i pro příbuznost osudů s některými čínskými intelektuály. Našel se i čínský spisovatel, jenž začal Hrabalův styl napodobovat.

K uctění desátého výročí Hrabalova úmrtí se Nakladatelství čínské mládeže rozhodlo vydat trilogii „Městečko u vody" (Postřižiny – Wan Shi Rong, Krasosmutnění – Liu Xingcan, Harlekýnovy milióny – Yang Leyun). Je zde třeba zdůraznit, že právě toto nakladatelství vykonalo pro poznání Bohumila Hrabala a jeho prezentaci čínským čtenářům velký kus práce. A ve svém úsilí nekončí. Při nedávné návštěvě Prahy v prosinci 2008 se zástupci nakladatelství dohodli, že paní Liu přeloží Hrabalovu monografii od Tomáše Mazala. První návštěva Prahy čínskou delegaci z nakladatelství nesmírně nadchla. Její členové navštívili spolu s panem Mazalem stará známá hrabalovská místa, na Ministerstvu kultury jim byl přislíben grant na překlad monografie, ale hlavně na vlastní oči viděli hrabalovský svět, ochutnali české pivo… Dík patří především redaktorovi Long Dong, který je nadšeným příznivcem Hrabala a neúnavným propagátorem české literatury v Číně, ač sám česky neumí.

Velice zajímavá je diskuse o Bohumilu Hrabalovi na čínském internetu. Dají se tam najít údaje o samotném spisovateli, jeho mnoha překladech do různých jazyků, či o cenách, které získal. Ze stovek komentářů však vyznívají i příčiny Hrabalovy obliby. Stačí vybrat pár z nich: „…Hrabal sám žil a pracoval v nejnižších společenských vrstvách. To mu umožnilo vytvořit nefalšované lidské hrdiny jako strýc Pepin…. Oceňujeme jeho hluboký cit k lidem a důvěrnou znalost lidského života a lidské řeč…". „Čínští čtenáři už dřív znali Švejka, a to jim dozajista pomohlo chápat i Hrabalovy hrdiny"… „Hrabal pokračuje v tradiční české humoristické literatuře. Čeští literární hrdinové jsou plni humoru, je to filozofický humor, humor českého typu, humor černý"… „V Hrabalových dílech se setkáváme s pesimistickým optimismem"… „vyjadřuje klikatou cestu českého lidu ke svobodě a pravdě"…"Z jeho prací vyzařuje radost a vitalita lidu"… Skrz obyčejné lidi vidí krásu světa a vnímá radost ze života"…"Jeho práce obsahují pravdivost a fantazii, realitu a absurdnost, světlo a tmu, lásku a nenávist, a to vše v jednom celku"…"to Číňané na Hrabalovi právě nejvíce obdivují, jeho celistvou mnohovrstevnatost"… "Bohumil Hrabal zaujímá osobitým tvůrčím stylem, v původní čínské literatuře neznámým"…"oceňuji Hrabalův zájem o čínské filozofy, jeho fiktivní rozhovor s čínským filozofem Lao-c'"… „Hrabalův svět je jako realita reflektovaná pokřiveným zrcadlem. Stejný vyjadřovací způsob používal i P. Picasso"... "Obdivuhodná je Hrabalova láska ke všem živým tvorům, některé pasáže o zvířatech jsou tak dojemné"…" B. Hrabal byl velký optimista, dokázal vidět krásu přes všechnu špinavost světa, viděl svou perličku na dně"… Podobných komentářů jsou stovky.

Propagaci Bohumila Hrabala v Číně výrazně pomáhá i české velvyslanectví v Pekingu. Za šíření dobrého jména ČR v zahraničí navrhl velvyslanec Vítězslav Grepl pani Liu Xingcan na cenu ministra zahraničních věcí ČR Gratias Agit, kterou tato mimořádná překladatelka z češtiny do čínštiny získala v roce 2006 – zatím jako jediný občan ČLR. V loňském roce uspořádalo velvyslanectví seminář s překladateli, nakladateli a milovníky Hrabala a pomohlo zajistit návštěvu Nakladatelství čínské mládeže v Praze. Velvyslanectví rovněž při různých příležitostech věnuje svým čínským partnerům knihy Bohumila Hrabala v čínštině, aby dále šířilo povědomí o tomto českém autorovi.

(V roce 60. výročí navázání diplomatických styků mezi našimi zeměmi ocenil velvyslanec Vítězslav Grepl mnoho překladatelů pamětní medailí Jana Masaryka. Byli mezi nimi i pan Wan Shirong, paní Yang Leyun a redaktor Long Dong.)

Překlady Bohumila Hrabala do čínštiny:

1993 – Příliš hlučná samota – Světová literatura

2003 – Perlička na dně – NČM – Wan Shirong

2003 – Příliš hlučná samota – NČM – Yang Leyun

2003 – Obsluhoval jsem anglického krále – NČM – Liu Xingcan

2004 – Pábitelé – NČM – Wan Shirong, Yang Leyun

2004 – Svatby v domě, Vita Nuova, Proluky – NČM – Liu Xingcan

2004 – Kličky na kapesníku – Kdo jsem, rozhovory – NČM – Liu Xingcan

2006 – Ostře sledované vlaky – časopis Světová literatura – Xu Weizhu

2006 – dva rozhovory s L. Petříkem a J. Čulíkem, eseje Moje kočky, Světová literatura, 1/2006

2007 – Městečko u vody – NČM, Liu Xingcan, Yang Leyun, Wan Shirong

2009 – Hrabalova monografie od T. Mazala – NČM – Liu Xingcan