V tomto seriálu bych vás rád seznámil s čínskou architekturou, tak jak se vyvíjela od dob dávných po dnešek. Nejsem odborníkem v tomto oboru, jen pozorovatelem, proto se za případné nepřesnosti se omlouvám.

Chrám v Zakázaném městě

Čínská architektura je jedinečná a známá po celém světě. Červená průčelí chrámů a střechy zakončené „vlaštovčími ocasy" jsou jasnými poznávacími znaky. Zdejší architektura má stejně dlouhou historii, jako celá země. Její počátky můžeme vysledovat tři tisíce let nazpět, nicméně za tuto dobu se stavitelství v Číně změnilo jen nepatrně. Přestože země dosáhla značného rozvoje, srovnatelného se Západem posledních století, již před více než tisíci lety hrály v její architektuře zásadní vliv především tradice, pověry a zejména úřední nařízení. Můžeme tak pozorovat jen relativně malou rozmanitost čínských staveb a v podstatě jeden jediný architektonický sloh.

Na soukromých stavbách kupříkladu nemohly být barevné střešní tašky, protože zákon nařizoval, že šat i obydlí lidu mají být prostá. Z lidových pověr pak například vycházela nutnost pokládat na střechy knihoven černé tašky, protože to je barva vody a tak ochrání stavbu před požárem.

Zcela zásadní úlohu v čínském stavitelství zaujímá geometrie a fengshui (co to znamená, si vysvětlíme v dašlí části seriálu). Podle těchto zásad byly stavěny nejen prostá obydlí a honosné paláce, ale celá města.

Čínská architektura byla okolními vlivy dotčena zcela minimálně, naopak ona sama ovliňovala své okolí. Projevilo se to zejména během panování dynastie Tang (618-907), kdy zásadním způsobem ovlivnila stavitelství v Koreji, Japonsku nebo Vietnamu.

Čínští stavitelé a architekti

Vliv západních zemí se v Číně projevuje až na konci 18. století. Koloniální mocnosti začaly v zemi zakládat své obchodní čtvrti a banky za pomoci místních řemeslníků, ale i cizích architektů. Až ve dvacátém století začínají čínští architekti stavět domy v západním stylu. V Šanghaji se ve čtyřicátých letech objevují první stavby s čitými liniemi a rovnými střechami, při jejichž výstabě jsou použity do té doby neobvyklé materiály, jako ocel nebo sklo.

Sídlo čínské televize ve východním Pekingu

Od devadesátých let minulého století pak Čína rozvíjí ambiciózní plán výstavby, jenž proměnil většinu velkých měst k nepoznání. Přesto může i dnes návštěvník spatřit několik zachovalých městských komplexů, z kterých na něj dýchne duch minulých století.