Prohlubování vietnamsko - americké spolupráce probíhá již od roku 1995, kdy mezi oběma zeměmi došlo k opětovnému navázání diplomatických styků. Po nástupu Baracka Obamy do úřadu amerického prezidenta, který prohlásil zlepšení vztahů s Jihovýchodní Asií za jednu ze svých priorit, jsou tyto vztahy ještě vřelejší. Jeho ministrině zahraničí Hillary Clintonová navštívila Hanoj minulý rok dokonce dvakrát. Naposledy v září, před schůzkou Východoasijského summitu. Vietnam na toto setkání pozval Spojené státy, z titulu svého přesednictví ASEAN, zejména proto, aby mu v Jihovýchodní Asii pomohly vyvážit vliv Číny.

Zájem USA o Vietnam byl po skončení studené války zprvu veden především snahou vypátrat své nezvěstné vojáky z dob vietnamské války, ale později přerostl i do hospodářské oblasti. Bilaterální obchod roste a Vietnam je ve Spojených státech řazen mezi devět nejdůležitejších zemí co se týče rozvoje a obchodu. Není proto překvapením, že USA jsou ve Vietnamu nejvěším investorem.

Vietnam je jeden z největších hráčů v Jihočínském moři, s nímž ho pojí velmi dlouhé pobřeží. Právě proto, že toto moře představuje pro Vietnam zásadní strategický prostor, snaží se v něm vyvážit vliv Číny, právě svým spojenectvím se Spojenými státy. Toto partnerství má podporu veřejnosti v obou zemích. Ve Vietnamu žije řada lidí, kteří v dobrém vzpomínají na americkou přítomnost a na částky, které američané v zemi utratili. Ve Spojených státech pak žije velká vietnamská populace, složená zejména z uprchlíků, kteří sem dorazili po skončení vietnamské války.

Spojené státy vnímají třenice v Jihočínském moři a snaží se je využít ve svůj prospěch. Washington veří, že mu pronikání do tohoto regionu jak politicky, tak vojensky pomůže rozhýbat stagnující ekonomiku a posílit strategický vliv ve světě. Zlepšuje tak své vztahy nejen s Vietnamem, ale i Indií ve snaze oslabit čínský vliv v Jihovýchodní Asii. Oproti tomu Hanoj vidí ve spojenectví s USA prostředek jak si zlepšit pozici v regionu a čelit tak ekonomicky a politicky silnějším sousedům.

Nicméně i v tomto spojenectví se objevují trhliny, které není jednoduché zcelit. V první řadě jsou tu v obou zemích ještě nezhojené rány a bolest z vietnamské války. Hanoj sice vítá vojenskou spolupráci se Spojenými státy, ale není nakloněna přítomnosti jejich vojenských sil na svém území. Odmítla proto americkou žádost o pronájem strategického přístavu Cam Ranh Bay. Na druhé straně Spojené státy stále kritzují Vietnam za nedodžování lidských práv a politické zřízení. Americká média tvrdí, že se Vietnam nemůže stát plnohodnotným partnerem Spojených států, dokud se nestane „demokratickou" a „svobodnou" zemí. Svoji roli také hraje čínský prvek. Ekonomické, geografické a politické podmínky nutí Vietnam spoléhat především na Čínu.

Hanoj proto udržuje rovnováhu mezi vztahy s Čínou a Spojenými státy. Náměstek vietnamského ministra obrany se nechal slyšet, že se Vietnam nestane vojenským spojencem žádné země a že svět nemůže chápat vztahy na ose Vietnam – USA – Čína jako trojúhelník. Vztah k Číně má odlišné charakteristiky, než má vztah ke Spojeným státům.

Zdroj: Beijing Review