Největší populace světa bude moci poprvé v historii požívat výhod sociálního pojištění v tom smyslu, jak jej známe ze Západu. Většina z půl druhé miliardy lidí do začátku minulého měsíce nikdy žádné pojištění neměla.

O nutnosti zavést alespoň nějaké plošné pojištění se mluvilo v říši středu roky, nejintenzivněji v posledních šesti letech. Vrcholní představitelé debatovali s odborníky, dotazován byl dokonce i někdejší eurokomisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla. Čína ale nakonec zamítla přijmout evropský model. Důvodem byla případná neudržitelná finanční zátěž. V EU přispívají z daní na jednoho důchodce 4 pracující, v Číně 2 a půl.

Přesto je s systému zanechána evropská stopa. V rámci projektu EU-China Social Security Reform Co-operation Project představili evropští experti na sociální problematiku několik sociálních modelů a čínští odborníci zamířili také do Prahy, aby se informovali na zkušenosti z přechodu od centrálně plánovanému hospodářství k tržní ekonomice.

O plánu založit sociální pojištění bylo s definitivní platností rozhodnuto letos v březnu na 4. Zasedání 11. Celostátního výboru ČLPPS (čínského parlamentu). De facto se jedná o reformu sociálního pojištění, která by měla sjednotit dosavadní roztříštěný systém a připravit stabilní sociální základnu schopnou vypořádat se s demografickými změnami. Vůbec první sociální systém v Číně vznikl v roce 1951. od té doby se ale neustále měnil, rušil a opětovně zaváděl.

Od 1. července tohoto roku byly do systému sociálního zabezpečení zařazeni i všichni cizinci pracující v Číně – ti, kteří jsou zaregistrovaní a disponují pracovním povolením. Stávají se tak ve věcech sociální rovni Číňanům a jsou povinni přispívat do systému sociálního pojištění. Výše odvodů se ale značně liší region od regionu, město od města.

K výše zmíněným segmentům (zdravotní pojištění, starobní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti) přibyly v zákoně ještě pojištění při pracovním úrazu a podpora po dobu mateřské dovolené.