Dopoledne jsme vyrazili na návštěvu ústředí firmy Tianlong Mining Industry and Trade Co. na rozhovor s jejím generálním ředidlem. Společnost se zabývá celou řadou činností, zejména těžařstvím v okolí Žikace, dále pak výrobou tradičních tibetských léků, tištěním novin, nebo hotelnictvím. Tento, na jednu firmu neobvyklý, rozsah byl zvolen proto, aby když jedno z odvětvích přestane prosperovat, zisk bude plynout z ostatních a dovolí nevýnosný obor subvencovat a zabrání tak ztrátě zaměstnání místních lidí, které firma zaměstnává zejména.

Po rozhovoru jsme zamířili do jedné z provozoven firmy, kde se z materiálu, který nejvíce připomíná kaolín, destiluje čistý bílý prášek, jenž se používá v celé řadě průmyslových odvětví.

Oběd proběhl v jedné z místních restaurací a poté jsme se vydali na venkov. Několik kilometrů za Žikace se nachází zemědělská oblast. Rozsáhlá pole se táhnou až k obzoru, kde se rýsují majestátní vrcholky hor. Sjeli jsme z hlavní silnice a po několika stech metrech jsme dojeli ke skromné farmě, kterou vede přátelský Číňan se svoji tibetskou ženou. Kromě práce na polích a pěstování zeleniny ve sklenících vlastní i kravku, ale jejich hlavním zdrojem příjmů je chov asi 400 slepic zvláštního tibetského plemene. Jejich vajíčka jsou na trhu dražší než od normálních slepic, a tak i když snášejí méně často, dávají svým majitelům slušně vydělat.

Od farmáře jsme odjeli na rozhovor se starostou zdejší vesnice. Přivítal nás ve velmi přepychově zařízeném domě a prozradil nám, že jeho vesnice je jednou z nejbohatších v celém Tibetu. Důvodem takového úspěchu je fakt, že místní obyvatelé postupně opustili farmaření (i když na polích stále pracují) a dali se na podnikání v dopravě zboží. Každá rodina ve vesnici vlastní minimálně jedno nákladní auto, spíše dvě.

Jelikož dnešní den byl ve městě Žikace náš poslední, pozvala nás zdejší radnice, prostřednictvím svých zástupců, kteří nám celý náš pobyt zde připravovali program, na velkolepou večeři v místní restauraci. Takováto akce se liší od těch, na které je Evropan zvyklý z domova. Tam obvykle dojde nejprve na večeři a poté se v menší, či větší míře konzumuje alkohol. V Číně je jídlo hlavním tématem večera. Na otáčivé desce uprostřed stolu se, za stálého doplňování servírkami, nacházejí talířky a mísy s nejrůznějšími jídly. Každý si tak může celý večer brát na co má zrovna chuť. Alkohol se popíjí průběžně, jakmile vám poklesne hladinka ve sklenici, servírka vám okamžitě dolije. Popíjení se nese ve znamení přípitků. Krom hlavního, kde si připijí všichni a pak hosté připíjejí ve dvojicích, či malých skupinkách, stylem každý s každým. Zejména pro hostitele, ale i další významné osoby u stolu, je kombinace velkého množství hostů a velmi silného alkoholu přímo zničující.