Dnes jsem v metru potkala krásnou mladou slečnu v bílých letních šatech s černými puntíky. Takovou, jakými se Peking v parných dnech letošního léta jenom hemží. To, co mě upoutalo byly její šaty. Po bližším pohledu si člověk totiž uvědomil, že ten černý vzor jsou vlastně malinkaté lebky.

Musím přiznat, že na lebky nereaguji dobře. Vystudovala jsem sice biologii a lidská anatomie pro mě není tabu ale, lebky na letních šatech mě trochu vyvádějí z míry. Snad je to tím, že v naší kultuře jsou lebky symbolem smrti a temna. Na velkých stříbrných řetězích je obvykle nosí lidé, kteří holdují černočerné barvě i myšlenkám.

V Číně se ale lebky objevují jen tak, třeba na letních šatech mladé dámy. Jednou jsem viděla dámské lodičky s ohromnou stříbrnou sponou ve tvaru lebky, mašlí a kolem spoustou dalších lesklých sklíček. Místní parádnice si dokonce pořizují kabelky s lebkovými vzory.

Může to být součást čínské kultury? Nebo je to jenom bezmyšlenkové kopírování západního stylu? Vždyť většina Číňanů žije v hlubokém respektu k zemřelým a duchů a smrti se ze srdce bojí.

Možná si paráděníchtivé dámy lebek na první pohled nevšimly. I to je možné. Pokud se totiž nepodíváte pozorně… Kdo by se ale nedíval pozorně na boty nebo šaty, které si kupuje? Je mi to opravdu záhadou.