Už mnohokrát jsem na mém blogu mohli číst o tom, jak vypadají v Číně služby, jaká je jejich úroveň a co všechno se dá za služby považovat. Dnes se u stejného tématu ještě jednou zastavím. Představím vám prostředí čínské taxislužby a dodám trochu faktografie.

Ceník taxislužby je v Číně obecně velmi solidní. V porovnání s cenami v České republice jsou taxy mnohem nižší. Samozřejmě existují rozdíly v rámci Číny – v metropolích jako Peking a Šanghaj je cena vyšší, v menších městech o něco nižší. Jen pro představu se nástupní poplatek vozů v Šanghaji pohybuje kolem 12 jüanů, v Pekingu je to o dva méně, ve starobylém Xi´anu známém Terakotovou armádou pak kolem 7 jüanů. V hlavním městě středočínské provincie Kuej-čou Kuej-jang pak ceny začínají na 5 jüanech. Po prvních dvou až čtyřech kilometrech (podle místních regulí) se započítává jeden až dva jüany za každý další najetý kilometr.

Výhodou taxislužeb je, že je mnoho z nich buď přímo vlastněno městem, městskou organizací a nebo je na městskou organizaci navázáno. Můžete ve voze tudíž platit přímo čipovou kartou, která je vydávána dopravním podnikem města. Tímto případem je např. Peking. Čipovou kartu jednoduše přiložíte na snímač, který odečte z vašeho kreditu požadovanou částku. Cestování taxíkem je tak pohodlnější a bezpečnější, neboť se nemusíte obávat, že byste taxikáři naletěli. I v Číně totiž narazíte na nepoctivé řidiče.

Před dvěma lety zavedla pekingská taxislužba speciální poplatky ve svých vozech. Zákazník musí platit o 2 jüany více, vyšplhá-li se cena benzínu nad 6 jüanů za litr. Taxikář však musí vždy vydat zákazníkovi speciální účtenku. Většina řidičů ale tento poplatek nadále vyžadovala i v době, kdy se cena pohonných hmot vrátila pod 6 jüanů, a mnohdy ani nevydají účtenku, protože ji nemají.

Zvláště v noci musíte být obzvláště opatrní. Jak už jsem zmínila, nepoctivé taxikáře najdete i v Číně. V nočních hodinách postávají v oblastech s velkou koncentrací barů, diskoték a restaurací. Předpokládají, že lidé vycházející z těchto podniků budou méně pozorní a nechají se, jak se lidově říká, „natáhnout". Není totiž výjimkou, že si taxikáři upraví taxametr, který napočítá mnohem více kilometrů, než kolik skutečně odjedete.

Právě takovou zkušenost jsem před pár dny udělala já. Ačkoli trasu z centra města domů jezdím pravidelně taxíkem, stalo se mi poprvé, že na taxametru skočila částka o 10 jüanů vyšší než je běžné. Díky tomu, že se můj byt nachází v centru, platím obvykle částku kolem 15 juanů. Taxikáři nestačilo, že si „vydělal" o deset více, drze si řekl i o dva jüany navíc na benzín. Mince jsem mu tedy s nelibostí podala, ale v okamžiku, kdy mi odmítl vydat účtenku s tím, že ji nemá, požádala jsem ho o vrácení peněz.

Jak asi tušíte, ani po vyhrocené výměně názorů ohledně principu, jsem se jich nedočkala. Ba naopak, rozzuřený taxikář na mě začal autem najíždět.

A pak že taxikářů bychom se měli bát jen v Praze!