Poté, co v r. 650 Songzan Ganpo zemřel, Tobo nejednou útočilo na království Tuguhun, a to dokonce za cenu konfrontace s dynastií Tchang, která království podporuje. V r. 670 došlo k rozhodující bitvě na jižním břehu činhajského jezera, kde monarchie Tubo porazila armádu dynastie Tchang a poté dostala jezerní oblast pod svou kontrolu a zápasila se o čtyři taktická města, důležitá pro kontrolu Hedvábné cesty.
Kvůli mnoholetému válečnému utrpení si obě strany, jak monarchie Tubo, tak i dynastie Tchang, přály obnovit příměří. V r. 710 se provdala do Tibetu princezna Ťin-čen z dynastie Tchang, čímž se udržoval mír v následujících desítkách letech. Za účasti pohraničních generálů byla v r. 733 uzavřena bilaterální dohoda o vymezení hranic a nastolení přátelství.
Brzy poté vypukla nová válka. Vládci obou říše totiž chtěli rozšířit svou moc a také pohraniční velitelé očekávali zásluhy z války. R.755 se novým Tsampo monarchie Tubo stal třináctiletý Qisong Dehtsan. V tomto roce nastala velká změna ve srovnání vojenských sil obou stran. Dynastie Tchang musela totiž poslat veškerá vojska k potlačení nepokojů svých pohraničních generálů. Monarie Tubo využil této příležitosti a vpadla do taktických oblastí dynastie Tchang. V říjnu r. 763 dokonce obsadila její hlavní město Čang´-an. Jen po 15 dnech se samovolně stáhla kvůli tomu, že se vojáci nemohli přizpůsobit horkému počasí a a jinak jim ještě hrozilo obklíčení.
Za nadvlády Qisong Dehtsan se nesmírně rozšířilo území monarchie Tubo. Její vojenská expanze sice přinesla obyvatelům různých národností obrovské utrpení a poškození, ale na druhé straně umožnila velice podpořit ekonomické a kulturní styky mezi jednotlivými národy. Hedvábí, čaj a další zboží národa Chan se postupně staly každodenními potřebami obyvatel Tibetu, zatímco se jeho dobytkářský produkt a léčivé byliny šířily do oblasti národa Chan. Důležitý vliv na dynastii Tchang přinesly také obleky a ozdoby, řemeslo a pólo z monarchie Tubo.
V pozdním období monarchie Tubo hral buddhismus významnou pozici. V letech 767 – 779 byl postaven klášter Samye, jako první pořádný buddhistický chrám v Tibetu. Současně se přijímali do chrámu děti tibetské šlechty, což položilo základ buddhismu, který se poté prudce rozvíjel na celém území monarchie Tubo. Mniši se stali privilegovanou společenskou skupinou a podle zákona se potlačovali lidé, když projevili trošičku nespokojenosti s mnichy.