Tibeťané žijí hlavně na jihozápadě Číny na Tibetsko-čchinghajské náhorní plošině. Jde o charakteristickou národnostní menšinu. Co se týče národních svátků, na jejich velký počet možná nestačí představa mnohých lidí. Podle neúplné statistiky je jich více než sto a pro zajímavost to snad můžeme přihlásit do Guinnessových rekordů.

Sváteční kultura Tibeťanů je důležitou částí tibetského folklóru. Tyto svátky souvisí buď se starobylým náboženstvím nebo se zvyky na náhorní plošině. V pozadí každého svátku můžeme objevit bájnou legendu a svérazné obyčeje a zvyklosti.

Mezi nesčetnými svátky tibetského národa je největší slavností Nový rok podle tibetského kalendáře, který připadá obvykle na den v únoru nebo březnu a blíží se k tradičnímu čínskému Novému roku.

Veškeré přípravy na oslavu tibetského Nového roku začíná hned po vstupu do prosince podle tibetského kalendáře. Každá rodina by měla namočit v umývadlu semena vysokohorského ječmenu nazvaného Qingke, aby mohla v prvním dnu nového roku obětovat semenáče buddhistické sošce ve výklenku a tím modlit za bohatou úrodu v nastávajícím roce. Ženy by měly dokončit šicí práci a provést velký úklid domu a dvora. Tibeťané jsou většinou vyznání tibetského buddhismu. Uvítání tibetského nového roku proto má hluboký dech náboženství. Na silvestrovskou večeři se například jí moučná potravina nazvaná Gutu, což podle legendy má za cíl odstranit zlé duchy. Žena při zhotovením Gutu, podobného těstě, obvykle balí do něj antilopí vlnu, kousek úhlí nebo papriku, aby rozlišila dobro nebo zlo členů rodiny. Kdo zakousne do Gutu s paprikou, může být člověkem s tvrdým srdcem. Zatímco úhlí znamená zlomyslnost a vlna pak dobrosrdčnost.

Tibetský Nový rok je nejslavnostnějším svátkem tibetského národa, zatímco svátek nazvaný Xundun musí být nejkrásnějším festivalem, který se slaví vždy ve dne 30. června podle tibetského kalendáře.

Xundun je tibetské slovo a znamená hostinu s jogurty. Vznik tohoto festivalu souvisí s tibetským náboženstvím. Na jaře a v podzim vše roste. Lámové se musí v chrámech držet na dobu několika měsíců, aby zabránili ušlapání hmyzů nebo vystrašení ptáků. Až na konci léta mohou lámové kráčet z chrámů a obyvatelé jim pak nabízí jogurty domácí výroby, aby se jim odměnili za jejich dobrosrdečnost. Xundun se definitivně vyvíjel v lidový svátek, jehož hlavní náplní je předvedení tibetské opery a zájezdy do přírody.

Tibet má mnoho náboženských svátků, k nimž patří například Sagedawa. Slaví se 15. dubna podle tibetského kalendáře a jde o uctívání zakladatele buddhismu Sakyamuniho. Věřící v Lhase vycházejí z města v tomto dne a okolo města pálí kadidla, modlí se...

S vývojem epochy vznikly v Tibetu i nové svátky, jako například kulturní festival související s vrcholem Ču-mu-la-ma, a další kulturní a umělecké slavnosti. Za zmínku stojí to, že kromě celostátních svátků mohou Tibeťané požívat dovolenou i při oslavě národnostních svátků, včetně výše uvedeného Nového roku a Xundunu. To plně chrání tradiční kulturu a zvyky tibetského národa.