Hrstka poslanců americké Sněmovny reprezentantů v červenci r. 1999 předložila návrh rezoluce, žádající, aby americká vláda a kongres určily 10. červenec každého roku jako Mezinárodní den Tibetu.
Ve skutečnosti západní síly v čele se Spojenými státy americkými dávno už začaly využívat otázky Tibetu k vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. V předchozích příspěvcích jsme vás seznámili s ozbrojenou rebelií v Tibetu před více než 40 lety. Dalajláma, který emigroval do zahraničí v roce 1959, v interview americkému týdeníku Newsweek, které bylo uveřejněno 19. dubna r. 1999, přiznal, že Tibet a on sám ve studené válce byli využíváni jako prostředky a je naprosto odůvodněné, že Komunistická strana Číny potvrdila, že západní imperialisté se v Tibetu zabývali rozkolnictvím.
Zástupce ředitele Výzkumného ústavu moderního Tibetu při Tibetské akademii společenských věd Tao Changsong řekl, že na konci 19. století a na začátku 20. stoeltí Velká Británie dvakrát provedla invazi do Tibetu a po dlouhou dobu se zabývala činností, namířenou na odštěpení Tibetu z Číny.
Řekl: „Velká Británie upadla v druhé světové válce a Spojené státy ji nahradily. USA v 30. letech minulého století vyslaly špionáře do Lhasy, hlavního města Tibetu. V roce 1949 kolem zrodu ČLR se několik Američanů dostalo do Tibetu ve jménu komentátorů rozhlasů a potom uveřejnilo na amerických novinách plán na americkou podporu tibetských rozkolníků. Kromě toho USA plánovalo akci, v níž chtělo letadlem odvést Dalajlámu z Tibetu. Současně se také snažilo unést Dalajlámu do zahraničí za pomoci tibetských místních úředníků. V roce 1950 USA přepravily z Indie zbraně do Tibetu pro místní vládu, dokonce i pobídly Salvador, aby žádal OSN o projednání tibetské otázky.
Podle zprávy amerického týdeníku Newsweek, v říjnu 1957 dva Tibeťané, kteří byli vyškoleni Ústřední výzvědnou správou USA, tedy CIA, seskočili z letadla na Tibet. V roce 1958 přes 30 Tibeťanů začalo se účastnit kursu CIA. V několika letech potom celkem asi 300 Tibeťanů bylo vyškoleno Američany. Také v tomto roce Washington slibil, že poskytne Dalajlámovi, který počítal s útěkem do USA, finanční částky k zorganizování odporného hnutí v Tibetu. Úředník CIA ken Knaus, který byl zodpovědný za tibetské záležitosti, tehdy řekl, že podpora Tibetu je nápad americké vlády. Podle amerického týdeníku Newsweek, útěkem Dalejlámy v březnu 1959 americká Eisenhowerova vláda zintenzivnila uplatňování tajného plánu na pomoc Tibetu. Od července 1959 CIA začala shazovat z letadla zbraně, munici a vyškolené Tibeťany do Tibetu. Jejich 40 shozů v letech 1957 až 1960 poskytlo tibetským rozkolníkům přes 400 tun zboží.
Pan Budengdui, kterému je letos přes 80 let, se zúčastnil tibetské rebelie v roce 1959 a byl pohlavár vzbouřenců. Nedávno ve svém bytě v Lhase poskytl korespondentovi CRI interview. Řekl:
„Poprvé přiletěla k nám dvě americká letadla a shodila přes 10 lidí, z nichž 5 bydlelo u mě. Při druhém shozu jsme dostali radiotelegraf, několik set poloautomatických pušek, velké množství munice i děla. Po třetí přiletěla 4 letadla v noci, která shodila na zem poměrně pokročilá děla, samopaly a americké konzervy hovězí. Kvůli tomu, že jsme se schovali v lese, shozené potraviny vzali místní obyvatelé. Nikdo z nich nebrali zbraně. Pokud si pamatuji, obyvatelé vzali padáky a používali je jako látky."
Proč západní síly věnují tak velkou pozornost Tibetu? Tibetský vědec Che Huaiming, který se zabývá modení historií Tibetu, uvedl:
„Protože Tibet má velmi důležité strategické postavení. Nachází se na jedné straně Himálaje a táhne se na 2500 km. Z vojenského hlediska toto pohoří představuje přirozenou bariéru a může překážet ambiciózním expanzionistům v pronikání do Číny. Kromě toho několik dalších pohoří v Tibetu tvoří také přirozenou bariéru, chranící čínské vnitrozemí, čímž se cizím agresorům těžce podaří."
