Jak obyvatelé Tibetu a jeho kádrové vnitrozemského původu, tak i lidé, kteří tam byli nejednou, obdivují se obrovským změnám, které Tibet zaznamenal po mírovém osvobození, zejména v uplynulých více než deseti letech.

Pokud jde o dopravu, z Lhasy do Nyang-čchi už vede asfaltová silnice dlouhá 406 kilometrů. Cesta trvá jen několik hodin, zatímco před uvedením silnice do provozu potřebovala dva tři dny, nepočítaje sesouvání bahna.

V mnoha místech Tibetu se palivo na vaření změnilo z dřívějšího hnoje ve dnešní plyn, elektřinu a sluneční energii. Potraviny, obleky a domácí elektrospotřebiče, nepředstavitelné v dřívějších dobách, se již staly každodenními potřebami obyvatel. Na zhotovení čaje z másla se například používá elektrická míchačka.

Následkem uzavřené dopravy v Tibetu bylo kdysi sotva vidět příslušníky národa Chan. Dnešní Tibeťané se už zvykají na turisty z ciczích zemí a při obchodování cvičí s angličtinou. Lhasa, stejně jako vnitrozemská města, má k dispozici interhotely, obchodními domy, knihukupectví, restaurace s´-čchuanské kuchyně, internetové bary, zábavné kluby karaoke, taxíky.

Nicméně se mnoho věcí v Tibetu nemění s postupem časů.

Chrámy jsou stále rozkvétající. Tibet má přes 1780 chrámů, tedy připadá jeden chrám na necelých dva tisíce obyvatel. Změna spočívá jen na tom, že Potala, Dazhao, Zashlunbu a další proslulé chrámy jsou mnohem velebnější po rekonstrukci, na níž uvolnila ústřední vláda speciální fond. Mnohé chrámy jsou vybaveny telekomunikačním zařízením včetně telefonů a faxů a dále se už neizolují od vnějšího světa.

Tibetský buddhismus zůstává základním vyznáním tibetských spoluobčanů. Rozdílné je to, že Tibeťané mají víc čau a peněz na uctívání buddhistických sošek, na provední rituálů a na návštěvu cizokrajinných chrámů. Nešetří peníze na almužnu do chrámu a některý vyznavač dokonce uvolnil deset tisíc juanů na pozlacení buddhistické sochy. K vyznání se chovají však rozumnější, například v případě nemoci se za dřívějších časů vždy pozval mnich na provedení rituálů k vymítání zla, zatímco v současné době i rolníci a pastevci raději jdou k lékaři.

Nad Tibetem se nemění modrá obloha, bílé oblaky a čistý vzduch. Na návštěvníka Tibetu vždy zapůsobila silným dojmem čistota tamnějšího ovzduší – uvidí-li chrám jakoby v blízké vzdálenosti, musí ale tam nachodit jednu dvě hodiny. Za jasného večera vypadá hvězdnatá obloha zvláště světelně a blíže, lze vidět pohyb uměleckých družicí v Mléčné dráze a meteorický pohyb.

Úsměv Tibeťanů je stále prostý. Na náhorní plošině se věří, že smrt je počátkem dalšího života. Navštívíte-li odlehlé zemědělské a pastevní oblasti, kolemjdoucí Vás vždy pozdraví úsměvem a máváním rukou.

Lidé mají odlišníé názory na to, co se v Tibetu mění a nemění. Ale Tibet je Tibet, nikdy neizolovaný od vnějšího světa, nepostrádá vlastní rysy před moderní civilizací.