Je všem známo, že Dalajláma jako emigrant žije v zahraničí už přes 40 let. Stále vydával svá stanoviska k vyhlášení nezávislosti Tibetu. Zajímá vlastně nezávislost Tibetu také prosté Tibeťany? Nebo co je zajímá kromě této tázky? V tomto příspěvku se tímto tématem nadále zabývá korespondentka Čínského rozhlasu pro zahraničí Chen Xuefei.

Asi sto kilometrů severně od metropole Lhasa se nachází okres Dang Xiong. Tady je pastevecká oblast. Tamější pastevec Busuolang, kterému je 48 let, má 12člennou rodinu. Před devíti lety zanechal kočovní způsob života a usadil se. Pan Busuolang řekl, že jejich rodina má dostatek jídla i ošacení. V odpovědi na dotaz, co ho zajímá, řekl, že si přeje ještě lepší život.

„Když nás vláda bude více podporovat a my budeme více pracovat, život bude stále lepší. Pokud tomu tak nebude, budeme žít jen tak, tak. Nejlepší je, když můžeme získat půjčky od banky." Pan Busuolang vysvětlil, že když dostane půjčku, bude moci koupit plechy a vyrábět z nich různé zboží, jako např. kamna, která tady mnoho lidí potřebuje.

Dopisovatelka byla také u Tibeťanky Zuoma, která pracuje v jednom hotelu v Lhase. Je jí letos přes 20 let, ještě je svobodná. Stejně jako její rodiče je buddhistka. Zároveň však touží po modernějším životě. Na dotaz korespondentky odpověděla:

„Mne nejvíce zajímá moje budoucnost, včetně manželství a kariéry. Současná úroveň mého života je dobrá, přesto se chci mít ještě lépe."

Xilang Dawa je posluchačem třetího ročníku fakkulty tibetštiny na Tibetské univerzitě v Lhase. Tak řekl:

„Studenty nejvíce zajímá budoucí zaměstnání. Každý chce uspokojivé pracovní místo a dobrého zaměstnavatele."

Je zřejmé, že to není pro studenty všechno. Někteří z nich si přejí ještě více. Např. tibetského studenta Ciren Duoji z umělecké fakulty zajímá, zda vláda bude více pomáhat chudým obyvatelům, protože ví, že v některých oblastech Tibetu stále nebyla vyřešena otázka dostatku výživy a ošacení.

Na závěr tohoto příspěvku se seznámíte s 65letým panem Shagkor Yeshey Balem. Před 45 lety Shagkor emigroval do zahraničí, nejprvé do Indie, a potom do Německa a Švýcarska. Před 10 lety, když se vrátil do vlasti, postavil v severovýchodním předměstí Lhasy 14pokojový dům s velkým dvorem. Se svým životem je spokojený. Na začátku svého pobytu v Lhase byl překvapen, že všude se dá telefonovat a silnice jsou daleko lepší než v minulosti. Jeho nejvíce zajímá otázka životního prostředí.

„Všude v Lhase je vidět, že lidé plivají, a to se mi nelíbí. Takový jev jsem neviděl v Německu a ve Švýcarsku. Vláda sice energicky popularizuje znalosti o hygieně, ale někteří lidé to stále neberou v úvahu. To je především otázka pojetí a zvyku."