V minulé reportáži jsme se zabývali tématem, zda Tibet a Tibeťané se vůbec mění v Hany, hlavní národnost Číny. Ve skutečnosti, současně s velkými změnami v Tibetu a v životě Tibeťanů i stále zůstávají jejich svéráznosti. O této otázce bude stejně jako dřív s vámi hovořit korespondent Čínského rozhlasu pro zahraničí Zhang Jichang, který Tibet navštívil. Zhang řekl:

„Během svého pobytu v Tibetu jsem navštívil mnoho míst a osobností, z čehož jsem dospěl k tomuto názoru, že jak samotná „změna" tak samotná „nezměna" nemůže představovat celou tvářnost Tibetu. Skutečný stav Tibetu je však jejich koexistence. Dále to vysvětlím po stránce denního života Tibeťanů a po stránce výstavby tibetských měst. Ošacení většiny Tibeťanů v tibetských městech nemá rozdíl od čínských Hanů a lidí v různých oblastech světa. Ale na druhé straně, na ulicích v Tibetském hlavním městě Lhase, velkoměstě Ri Ka Ze a dalších městech je stále vidět starší lidi, kteří se oblékají tradičně. Mají na sebe dlouhé tibetské šaty, v rukou točí modlitební kola a počítají růžence, a s tiše pohybujícími rtami pomalu jdou. Kromě toho je často vidět mnichy v tmavě červených rouchách, kteří např. v obchodech koupí či dohadují se o ceně u obchodních stánků. Tibeťané akceptovali jídla z jiných národností, ale jejich tradiční jídla stále představují větší podíl v jejich kuchářském receptu. Zúčastnil jsem se slavnostní večeře jedné tibetské rodiny. Večeře byla ve formě západní samoobsluhy, v talířech bylo však mnoho tradičních tibetských jídel. V každé rodině, kam jsem se zastavil, hostitelé vždy pro mě nejprvé připravili čaj s maslem, který Tibeťanům nejvíce chutná.

V posledních letech v tibetských městech bylo vybudováno mnoho moderních budov, které rozšiřovaly městské čtvrti. Zároveň se tam zachovává původní tibetská architektura, která projevuje rozdíl s jinými čínskými městy. Např. v Lhase, v centru města stále stojí palác Potala, která má více než tisíceletou historii a je označovaná jako nejtipičtější reprezentance tibetské architektury. Je ještě pevnější než v minulosti, protože ústřední vláda v uplynulých několika letech uvolnila velké částky na její rekonstrukci. V pásmě podél ulice Ba Kuo, jehož centrem je chrám Da Zhao, se soustřeďují nejlépe zachovávané tibetské budovy, tady není žádný moderní dům. Některé ubydovací domy navenek vypadají jako domy v ostatních čínských městech. Ale když jsem vstoupil dovnitř, struktura, nádobí a ozdobení v místnostech projevují značně tibetské rysy. Některé budovy i navenek spojují tibetské rysy s moderní architekturou, z nichž nejlepší příklad je tříhvězdový hotel v Lhase Holiday Inn. Kromě toho na znaku každého orgánu, školy, obchodu a další instituce je tibetsky i čínsky napsán jejich název. Z tohoto všeho pak můžete znatelně cítit rozdíl mezi Lhasou a ostatními čínskými městy.

Zemědělské a pastvinářské oblasti v Tibetu zachovávají více tradičních rysů Tibeťanů. Čím jsou odlehlejší místa, tím jsou menšší a pomalejší změny. Ale z dalekosáhlého hlediska konečně dojde také na venkově k změnám, ke kterým už došlo ve městech. To bude nevyhnutelný výsledek urbanizace. V Tibetu vznikne životní způsob, který ztělesní jak charaktery epochy, tak i tradiční charaktery Tibeťanů.