V předchozích příspěvcích jsme řadou příkladů a rozborů dospěli k závěru, že tvrzení o hanizaci Tibetu neobstojí. V tomto příspěvku dále objasníme názor na změny v Tibetu. O této otázce s námi bude hovořit také korespondent Čínského rozhlasu pro zahraničí Zhang Jichang, který Tibet navštívil. Ten řekl:

„V posledních letech došlo v Tibetu k obrovským změnám, s kterými jsem vás seznámil už v předchozích reportážích. Skutečné změny v Tibetu daleko přesáhly naše informace. Např. změna v tibetských telekominikacích je velmi překvapená. Na začátku 90. let minulého století jsem jednou zavolal do Tibetu. To byl těžký telefonický hovor, který byl pořád přerušen. Tentokrát jsem v Lhase, hlavním městě Tibetu, viděl, že mnoho Tibeťanů má se sebou mobilní telefony a Tibet má k dispozici všech pokročilých komunikačních prostředků, jako je telefony programového řízení, mikrovlněná technika, umělé družice, digitační mobilní telefony a kabel skleněnýchvlaken. V Tibetu jsem měl takový dojem, že díky zlepšování telekomunikačních a dopravních podmínek i neustálému rozšiřování rozhlasové a televizní síti Tibet, který byl jednou z nejuzavřenějších oblastí světa, má čím dále tím těsnější spojení s ostatními čínskými provinciemi a značně se blíží ke světu.

Různé změny v Tibetu urychlují životní rytmus Tibeťanů, obohacují náplň jejich života, poskytují Tibeťanům ještě více informací o vnějším světu, zintenzivňují styky mezi různými obyvateli a zvyšují pracovní efektivnost. Tyto změny v podstatě ukazují postupnou modernizaci Tibetu.

Pročpak na světě stále existují lidé, kteří považují změny v Tibetu za hanizaci? Náš korespondent Zhang Jichang se domnívá, že takový dojem u nich dělalo asi to, že Tibeťané mají nejvíce kontaktů s Hany, příslušníky hlavní národnosti Číny, a mnoho moderních věcí se rozšiřuje mezi Tibeťany právě přes Hany. Ve skutečnosti, Tibeťané a Hanové se ovlivňují vzájemně, nikoliv jednostranně. Např. tibetská hudba, tance a literatura jsou velmi oblíbené u Hanů. Tvorby některých hanských umělců jsou značně ovlivněné tibetským uměním. Píseň „Vrátil jem se do Lhasy" je velmi populární mezi mladými Hany ve vnitrozemí Číny. Je zřetelně tibetsky charakterizovaná, její skladatel je však mladý Pekiňan. Je také velmi zajímavé to, že tak pojmenoval svou píseň, jakoby chtěl dokázat, že sám je totiž Tibeťan.

Po zmínce o této písni se zase obracíme k tématu změn v Tibetu. Na základě zachovávání důležitých rysů své národnosti se Tibeťané energicky podílejí na smíšení různých národností a různých kultur. Korespondent Zhang Jichang to považuje za otevřenost současného Tibetu, která představuje jednu z důležitých rysů jeho modernizace.

Milí přátelé, to je první část příspěvku o podstatě změny Tibetu. Příště zveřejníme jeho druhou část, zveme vás k opětné návštěvě našich webových stránek!