Na tibetském venkově se vyskytuje stále víc milionářů. Jen v regionu Chamdo je jich přes stovka. Zabývají se dopravou, stavebnictvím, zpracováváním vedlejších zemědělských produktů, výrobou a prodejem uměleckých a turistických produktů národnostního charakteru atd.

„Je nevyhnutelným trendem, že se na tibetském venkově zrodí ještě víc milionářů," tvrdí pan Wang Taifu, odborník ústavu ekonomické strategie Tibetské akademie společenských věd.

Jak dále uvedl, v osmsdesátých letech minulého století vstoupil Tibet do nejlepšího rozvojového období v historii. Ústřední vláda zavádí na tibetském venkově politiku rodinného hospodáření a tržní regulace. Díky tomu se osvobodila venkovská výrobní síla a nastal prudký rozvoj venkovského hospodářství. Ústřední vláda čtyřikrát uspořádala konferenci o pomoci Tibetu a neustále upevňovala investice do Tibetu. V uplynulých více než dvaceti letech uvolnila například investice do fixního kapitálu ve výši přes 100 miliard juanů, což podpořilo nejen sociálně hospodářský pokrok Tibetu, ale také poskytlo veškerým společenským skupinám, včetně rolníků a pastevců, nesmírnou šanci na vytvoření bohatství.

18 roníků z tibetského regionu Lhoka se v loňském roce samovolně zorganizovalo na cestu do Nepálu. To byl první turistický zájezd tibetských rolníků do zahraničí. Výdaje na hlavu jednoho turista činily 4500 juanů, což se rovná dvou násobkům průměrných ročních příjmů tibetských rolníků.

Členka turistické delegace, nazvana Yueluo, bydlí ve střediskové obci Zedang. Zemědělství je hlavním zdrojem příjmů její rodiny. V těchto letech využila tato rodina převahu v blízkém předměstí a přeměnila ornou půdu v skleník zeleniny. Ročně si vydělává z pěstování zeleniny 3600 juanů. Zabývá se také chovem dobytka, prodejem mléka a jinou vedlejší zemědělskou výrobou. Roční příjmy celé rodiny tím činí přes deset tisíc juanů.

Paní Awang Zuoma, vedoucí činitelka mezinárodní turistické kanceláře v tibetském regionu Lhoka uvedla, že její kancelář v r. 2003 zorganizovala přes deset zájezdů místních roníků do vnitrozemských atrakcí. Zuoma se domnívá, že potenciál turistiky tibetských rolníků je rok co rok větší.

V Lhase byla v loňském roce vyhodnoceno deset krasavic a vyslankyně turistického ruchu. Soutěž potrvala tři měsíce a zájemkyně prezentovaly národnostní oblečení, taneční a písňové umění, osobní talent a znalosti o turistice a kultuře.

Zájezdy do Tibetu se v těchto letech staly těžištěm pozornosti domácích i zahraničních turistů. Tibetská turistika má svérazný půvab kvůli hlubokému historickému a kulturnímu ovzduší, pestrému národnostním zvykům, nádhernému přírodnímu prostředí, specifickému podnebí a tajuplné náboženské tradici. Po dlouhou dobu ale chyběla turistická vyslankyně místního rysu. Proto Tibetský úřad turistické správy uspořádal zmíněnou akci, která je svého druhu první v rámci autonomních oblastí národnostních menšin. Do poroty byly pozvány hvězdičkové osoby, včetně proslulé tibetské zpěvačky, národní tanečnice, sociologa, módního návrháře, herečky atd.