Každý den ráno, když slunce svítí nad zlatou střechou paláce Potala na Červené hoře v centru Lhasy, hlavním městě Tibetské autonomní oblasti, se přivalí do ulic kolem hory lidé, kteří se chystají točit modlitebními koly. Věrní věřící točí tato kole po směru hodinových ručiček a současně s tím tiše opakují buddhistické dogma 6 znaků, tj. „É Ma Ni Ba Mi Niu". Někteří z nich mají s sebou psíčky a další pak kozičky. Na modlitební cestě je vidět jednu za druhou řadu měděných modlitebních kol s vytesanými zmíněnými 6 znaky. Ze zvuku točících se kol se věřící cití šťastní.

Podél modlitební cesty je několik čajoven. Zde je slyšet árii Tibetské opery z rozhlasu z jedné čajovny. Lidé, kteří točili modlitebními koly, tady rádi snídají, proto hospodské často pro ně pustí tibetskou hudbu z rádia či cedeček. Zákazníci v čajovnách ochutnají sladký čáj nebo čaj s máslem a moučníky z tibetské pšenice, poslouchají melodie a užívají si krásného rána.

O víkendu, v poledních hodinách, se v linkách ozývá Tibetská opera. „Linka" je speciální tibetský název, který česky znamená krajinu, kde jsou stromy a zelené plochy a lidé se tu často scházejí k zábavám.

Jednou přišel korespondent CRI do linky Ga Ma Kang Sha ve východní části Lhasy. Právě zde vystoupil s představením rolnický soubor Tibetské opery ze střediskové vesnice Niang Re na severním předměstí Lhasy. Uprostřed linky je asi jeden metr vysoké jeviště. Kolem něho byli diváci, mnoho z nichž přišlo s celými rodinami. Seděli na svých polštářich kolem do kola, píjíce čáj s máslem a alkohol z tibetské pšenice hrají karty a jiné. Za diváky byly stánky s nápoji a tibetským občerstvením.

Když slunce zapadá pomalu za hory, začínají svítit na obou stranách ulic neóny. Až do 9 hodin večer bývá rušno v barech, vinárnách a tanečních sálech různých stylů.

Taneční sál Langma je tibetského typu. Zde se každý večer představují tibetské tance a písně, někdy i populární. Diváci mohou také volně vystoupit na jevišti. Když někdo z nich spontánně předvádí tanec či píseň, ostatní v souladu s jeho rytmem tleskají. Panuje tam vřelá a potěšující atmosféra.

Současně se zvyšováním počtu zahraničních turistů se postupně objevily v tomto městě bary západního stylu. Takové prostory navštěvují většinou mladí lidé. Dva, tři či čtyři chlapci a dívky sedí u stolů, červené svíčky svítí na jejich mladé obličeje a melodie zní po clém baru.

Před palácem Potala je stejnojmenné náměstí. O půlnoci zde bývá ticho a záhadně. Ve chvíli, kdy se tam dostal korespondent, právě pršelo, povrch ulice a náměstí odrážel žluté světlo luceren. Někdy projely taxíky, jejich kola tlačila na vodu, která krátce zahučila. Potom je opět ticho.

Ale v jihozápadním rohu náměstí stále svítily neóny. Tam byl taneční sál discotéky. Když vstoupíte dovnitř, stanete tváří v tvář silné zvukové vlně a vlně teplého vzduchu. To je právě Lhasa, rychle se rozvíjející a pestré město a město smíšené kultury.