Foto č.1

Svátky jara, známé také jako čínský Nový rok, jsou nejdůležitější tradiční slavností v zemi a začínají prvního dne prvního lunárního měsíce. Obvykle připadají na interval mezi koncem ledna a začátkem února a ohlašují Nový rok, který je ve znamení jednoho z dvanácti zvířat čínského zvěrokruhu. V letošním roce vyšel čínský Nový rok na 23.ledna a loňský rok zajíce vystřídal rok draka. Drak je považován za nejlepší zvíře zvěrokruhu, protože jako jediný dostal od bohů schopnost létat až k nebesům a je nejmajestátnější, přináší tedy štěstí a úspěch. Proto se také tento rok očekává baby boom, protože kdo by svému dítěti nepřál jen to nejlepší a prý, mimo jiné, i vůdčí schopnosti. Jistá atmosféra napětí a příprav už panovaly od začátku „našeho" roku. Všichni se těšili minimálně na volno. To je sice oficiálně jen tři dny, ale mnoho lidí si vzalo volno i na zbytek týdne a někteří i na celých 14 dní. Většina z nich jela navštívit své rodiny v jiných provinciích, další jeli na dovolenou, např. do Harbinu na ledový a sněhový festival, který se těší velké oblibě. S tím, ale přichází velký problém, protože tolik lidí prostě zdejší dopravní prostředky nedokážou přepravit. Takže shánění lístků, které se například na vlaky prodávají 14 dní dopředu, se rovná stát i několik dní ve venkovní frontě a výsledek je spíše záporný. Ale pro některé je tato příležitost dostat se domů jediná šance za celý rok.

Foto č.2 – Park Ditan

Postupem času se obchody zabarvily červeným zbožím, což je hlavní barva svátků, přináší totiž štěstí, a proto ji máte během svátků nosit. Moje kolegyně si například před svátky koupila červený kabát a tím situaci dokonale vyřešila. V obchodech se nabízí jak oblečení červené barvy (ponožky, spodní prádlo,…), tak různé ozdoby domova v červenozlaté barvě. Jedná se především o lampiony, závěsné dekorace, např. v podobě látkových ryb a obrázky draka, které si hodně lidí lepí zvenku na hlavní dveře svých příbytků. Týden před svátky se obchody zaplnili nejen zbožím, ale hlavně lidmi. Všechny také oslovila nabídka červených obálek, které naplní penězi a předají jako dar svým blízkým nebo kolegům v práci. Na odbyt šly i dárkové balíčky, plné různých pochutin, jako sladkostí, sušeného ovoce a oříšků. Ve velkých obchodních centrech byly v centrálních prostorech umístěny prodejní pulty tak, aby vytvořily malý trh. Prodávalo se tady různé zboží, např. hračky, okrasné sady zrcátek s hřebínky, šperky a další ozdobné zboží. Rozdíl se skutečným trhem byl snad jen v tom, že cena byla pevně stanovena a nemuseli jste o ni smlouvat.

Foto č.3 – Ditan park

Negativní zprávy o cestování přes Svátky jara, které se ročně opakují, ve mně vyvolaly rozhodnutí zůstat v Pekingu a dělat jednodenní exkurze. Celý týden před zahájením svátků už bylo metro plné lidí s různými zavazadly a postupně jich ubývalo, jak odjížděli z Pekingu pryč. Do centra jsem s dvěma přáteli vyjela v neděli po obědě. Náš první cíl byl park Ditan neboli park Chrámu Země, kde se konal chrámový trh. Stromy byly krásně nazdobeny červenými lampiony a lidí bylo přiměřeně, takže na Peking málo. Stánky nabízely převážně spotřební zboží v podobě různých moderních hraček, další prodávaly sladkosti a nechyběly ani stánky výherní, kde jste pro výhru museli například házet šipky. Bylo tam i pár kolotočů. Na pár malých podiích v různých koutech vystupovali umělci se scénkami nebo kouzelník. Nás zaujalo pódium, kde se akorát na vystoupení chystali muži, kteří byli po dvojicích oblečení v kostýmech lva a předvedli lví tanec. Bylo to opravdu úžasné akrobatické vystoupení. Po nich ještě následovaly vystoupení různých tanečních skupin s tradičními folklórními prvky.

Foto č.4 – Lví tanečníci v Ditan parku

Foto č.5 – Scénka z vystoupení v Ditan parku

My jsme se poté odebrali k odchodu a pomocí metra jsme se přesunuli na velmi známou pekingskou ulici Wanfuting, která je známá díky svým obchodům a také uličce, které se říká jídelní. Překvapilo nás, že je tam skoro prázdno a většina stánků byla zavřená. Čekali jsme úbytek lidí, ale až tak velký ne. Proto jsme následně měli problém najít restauraci, která by byla otevřená. Na poslední pokus jsme přece jen uspěli a skončili jsme na čínského silvestra ve stejné restauraci jako jsme byli na našeho silvestra. Jednalo se o studentský podnik a při našem silvestru tam bylo plno. Tentokrát však byl poměr zákazníků k obsluze vyrovnaný, a tak jsme po večeři jeli domů. Se setměním se začaly ozývat tolik oblíbené ohňostroje. Nejoblíbenější jsou zde takové, které vydají co největší hluk, takže si jistě dokážete představit ten několika hodinový rachot. O půlnoci se to ještě znásobilo a celá obloha jen blikala. Takový ohňostroj jsem ještě nezažila. Taky usnout mi dalo hodně zabrat a nad ránem mě probudilo ticho. Kolegyně v práci mi řekla, že se musí střílet na Silvestra a pak 5. a 15. den po něm. Každopádně se občas přes den nějaký ten výbuch ozve a se setměním tak do půlnoci se střílí každý den, i když už to není tak silné.

Sváteční týden rychle utekl a přes víkend se už skoro všichni vrátili. Ověřila jsem si to sobotní návštěvou ulice Wafuting, která byla zase plná lidí.

Foto č.6 – Ohňostroj na Babaoshanu