Dosud jsme se v našich článcích o wushu věnovali převážně jeho historickému aspektu a pokoušeli jsme se nastínit některé původní souvislosti, které již dnes nejsou zřejmé. Podmínky k životu se podstatně změnily a současná civilizace (alespoň na Západě a v Číně) má vyvinuté dostatečné bezpečnostní mechanismy na to, aby jedinec nemusel obhajovat svou existenci fyzicky. Z mnoha lidí, kteří se dnes cvičení wushu věnují, jich to jen málo dělá za účelem skutečného bojového využití. To dnes zůstává vyhrazeno především profesionálům (vojákům, policii) a zachovává se v tradici několika mála čínských rodin. Většina lidí se při cvičení (ráda) spokojí jen s romantickými představami či simulacemi boje. Wushu je dnes sportovní aktivita jako každá jiná a lidé na něm nejvíce oceňují estetiku pohybu, která původně vůbec nebyla důležitá. Motivací je jim buď uspět v oficiální soutěži nebo se aktivně zrekreovat a prospět tak svému zdraví. Pozitivní účinky tělesné aktivity na zdraví jsou neoddiskutovatelné a byli si jich samozřejmě vědomi i staří Číňané. V jednom z minulých dílů jsme již psali o sestavách zdravotních cviků, založených na prastarých taoistických cvičeních, které se v různých obměnách cvičí dodnes a které už ve středověku plnily podobnou úlohu, to jest, že alespoň částečně kompenzovaly neblahý vliv sedavého způsobu života vysokých státních úředníků.

Zdravotní sestavy však nesmíme zaměňovat za bojové umění, ačkoli jsou součástí stejného kulturního dědictví. V bojovém umění šlo o posílení těla ne proto, aby bylo zdravé, ale aby bylo silné, bylo schopno vyvinout dostatečnou rychlost a aby vydrželo velkou námahu. Při správném intenzivním tréninku, doprovázeném vhodnou dietou, lze podstatně ovlivnit celou tělesnou konstituci. Lze posílit nejen svaly, ale i šlachy a kosti, čímž se samozřejmě zlepší i mnohé tělesné funkce. Skutečné bojové umění však nebyl sport a lidé ho necvičili proto, aby si zajistili dlouhý, zdravý život, ale aby byli schopni odvrátit okamžitou hrozbu. Nelze a priori prohlásit, že cvičení bojového umění je zdravé. Naopak, často při něm byly využívány i techniky, které jsou pro lidské tělo vyloženě škodlivé, například velmi tvrdé údery a kopy, které vedou až k nevratným deformacím kloubů. Dnes nám většinou nehrozí nebezpečí z takto tvrdého tréninku. Co ale hrozí velmi, jsou chyby, kterých se při cvičení dopouštíme - nesprávné držení těla, špatné postoje a špatně prováděný pohyb, který přetěžuje určitou část těla na úkor jiné. Špatná technika nevadí příliš, pokud se necvičí často. Při intenzivním tréninku však technické chyby mohou vést ke zdravotním problémům, jakými jsou v typickém případě opotřebovaná kolena. Každý instruktor bojových umění má zodpovědnost za svěřené žáky a musí důsledně dbát na správné provádění cviků. Stejně tak je jeho povinností přizpůsobit cvičení individuálním potřebám svých cvičenců podle jejich zdravotního stavu. Při správném postupu cvičení je možné některé dřívější tělesné neduhy zmírnit či zcela odstranit.

Dnes se okolo tělesného zdraví vytvořil doslova kult, který je pro mnohé firmy a podnikatele komerčně velmi výhodný. Rádi bychom však poznamenali, že neustálé zkoušení stále nových a nových postupů či prostředků, slibujících dosažení zdraví, často vedou k pravému opaku. Stejně tak úzkostné sledování svého zdraví ještě nikomu neprospělo a je na místě se spíše uvolnit a řídit se především zdravým rozumem. Protože je otázka vlivu cvičení bojových umění na lidské zdraví tak aktuální, budeme se jí věnovat dále i příště. Zkusíme se na jednotlivé tradiční i novodobé styly podívat z této praktické stránky.