Na letošní rok připadne 60. výročí vzniku Pekingského divadla lidového umění. U této příležitosti opět představilo na scéně klasické dílo „Čajovna", které bylo vytvořeno před 50 lety a které již hráli umělci tohoto divadla více než 600krát. Divadelní hra „Čajovna" je podle pekingských diváků živým důkazem toho, že Pekingské divadlo lidového umění patří k důležité součásti kulturního života pekingských obyvatel.

Na stěně nácvikové síně Pekingského divadla lidového umění visí obdélníková dřevěná tabule, na které jsou napsány čtyři čínské znaky, které dohromady dávají význam „umění je větší než nebe" a nebo "umění je ta největší věc". Jde o ducha a princip, které určoval první ředitel tohoto divadla Cao Yu a které udržovali pozdější umělci. Cao Yu jednou ve své knize napsal, že Pekingské divadlo lidového umění je zkušený umělecký soubor. Ale ta nejdůležitější věc je láska jeho umělců k divadelnímu umění a nekonečné usilování o dokonalosti umělecké interpretace. Ačkoli se společenské podmínky změnily v uplynulých letech, čestní umělci musí pokračovat v původním principu, který říká, že umění je větší než nebe.

Členka klubu diváků tohoto divadla Wang Xiaová sama říká, že „umění je větší než nebe", to povzbuzovalo několik generací zdejších umělců. Mezi ně patří režisér Lin Shaohua.

„Když jsem studovala ve vysoké škole, měla jsem hodiny o moderním divadelním umění. Psala jsem pak esej o režisérovi Lin Shaohuaovi a o jeho divadelní filozofii. Měla jsem šanci, abych mohla pozorovat Pekingské divadlo lidového umění z hlediska celé historie čínského divadelního umění. Zdá se, že toto divadlo zdědilo čínskou tradici a současně ho ovlivňovala západní kultura."

Ano, v očích Pekingčanů Pekingské divadlo lidového umění je charakterizováno zděděním a rozšířením tradice. V tomto smyslu byly vytvářeny mnohé klasiky včetně „Čajovny", „Domu", „Krajiny" a „Ulice Longxugou". Pekingské divadlo lidového umění v posledních letech znovu režírovalo tyto divadelní klasiky, aby mladí diváci měli šanci je také poznat.

Klasické dílo znamená, že jeho síla může proniknout časovou a jazykovou bariéru. Pekingčané si v současnosti všímají, že čest a morálku reprezentované v klasických dílech Pekingského divadla lidového umění velice potřebují i dnešní lidé. Jak rozšířit tradiční dobro a vytvářet nové kvalitní dílo? O tom často rozmýšlí dnešní umělci tohoto divadla. Návštěvnice divadla Wang Xiaová říká:

„Pro nás, staré fanoušky pekingského divadla, upřímně řeknu, že „Čajovna" je klasika, ale když ji vidím každý rok, je to nuda. Čekám, kdy se na divadelní scéně objeví nová klasika. Například předloni divadlo představilo divadelní hru podle románu „Roviny bílého jelena". Hru režíroval výše uvedený režisér Lin Zhao-hua. V tradiční čínské divadelní hře je pozadí na scéně umělé, nejde o reálné předměty. Na scéně „Roviny bílého jelena" se ale objevilo 5 živých krav jako pozadí. Diváci vědí, že je to vliv západního divadelního umění. Ale bylo to kontroverzní uvnitř čínského akademického kruhu. Mně se to líbilo, protože oceňuji reálný a živý efekt."

Umělecká filozofie Pekingského divadla lidového umění je jasná, tedy rozšířit tradiční radost z života prostých lidí. Ačkoli se morální hodnoty změnily, špatné vlivy neporušovaly hodnoty pekingského divadla. To je právě ten důvod, proč Pekingčané potřebují „Čajovnu" a toto divadlo.

Daniel